Svátek má: Sabina

Komentáře

Jak mnichované porcovali Československo

Události staré téměř 80let mizí v naší paměti. Máme jiné, možná ještě větší obavy.

V té době z Německa šel strach. Přišel Mnichov a smutné září 1938. Mnichovský diktát přinesl našim otcům, dědům zoufalství, slzy i beznaděj. Statisíce z nich opustilo své domovy v obavách o svůj život. V pohraničí se zněla střelba, hořely četnické stanice, přes rok zde řádily sudetoněmecké bojůvky.

Tvořitelům nové historie, je třeba si připomenout, co mnichovskému diktátu předcházelo. Fašismus v roce 1938 nabíral na síle, pochodoval Evropu . Československo (ČSR) bylo jedním z posledních ostrůvků demokracie. Fašismus vítězil ve Španělsku, za přispění Německa, Itálie a za pasivního přihlížení pozdějších „mnichovanů“, Británie a Francie. Hitler v březnu obsadil Rakousko. Také fašistická Itálie se činila, vtrhla do Albánie. Další obětí v Hitlerových plánech v pochodu na východ, mělo být Československo. Mnichov se stal jen předehrou této tragédie. A sudetští Němci záminkou a pomocníkem při likvidaci ČSR. To je třeba důrazně připomínat i dnes.

Poslední pamětníci této mnichovské zrady již pomalu odchází z tohoto světa. Pro dnešní studenty, mladou generaci obecně, je to příliš vzdálená historie. Jsou také manipulováni. Kdo jim dnes připomene ve škole, v médiích, že demokratické Československo, bylo v předvečer druhé světové války obětováno západními mocnostmi, k uspokojení územních požadavků Německa?


Británie a Francie se v Mnichově řídily pudem sebezáchovy a obranou svých imperiálních zájmů . Britský premiér Chamberlain se těsně před Mnichovem v září (15. a 22.), dvakrát sešel na poradě s Hitlerem. Na jejich stole ležel osud Československa , ….. ČSR mělo být obětováno pro „ věčný mír v Evropě “. ČSR k mnichovskému jednání nebylo dokonce ani přizváno. Tedy to známé : „o nás bez nás“. Zástupci ČSR byli po ukončení jednání jen stroze seznámeni s tímto mnichovským rozhodnutím a s ultimativním vyjádřením, „ že odmítnutí této dohody by mělo pro ČSR nedozírné následky “.

A tak 1.10.1938 mohlo za dohledu Anglie a Francie, začít porcování ČSR. Vedle Německa se na tomto aktu přiživilo se svými územními požadavky i Maďarsko a Polsko. Drtivá většina sudetských Němců propadla nadšení, vlajkoslávy vítaly německou armádu. Hitler cestou po obsazeném pohraničí, sklízel ovace. Maďarský vládce admirál Horthy vjel na bílém koni do obsazených Košic.

Okleštěné Československo ztratilo 30% své rozlohy a 34 % obyvatelstva. Ztratilo také svá vojenská opevnění. Na obsazeném území zůstalo přes milion občanů české, slovenské a rusínské národnosti. Čísla jsou to strohá, ale za nimi jsou miliony osudů českých a slovenských obyvatel obsazeného pohraničí. K tomuto chování britské a francouzské vlády se vyjádřil pozdější premiér Velké Británie Winston Chrchill: „ Anglie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolili si hanbu“ .

Byl to smutný podzim roku 1938. Snahou mnohých je vymazat z paměti národa události, které vedly až k okupaci ČSR v březnu 1939. Mnichovskou dohodou byla pootevřena cesta na východ. Dalším státem německé expanze mělo být Polsko…. Také zde, měla sehrála svou roli západní diplomacie ústupků, i zde se hledal způsob, pro uspokojení německých územních požadavků vůči Polsku. Nakonec se našlo jiné řešení…, Německo předvedlo v Polsku své pojetí války. Nemilosrdné a kruté. Velká Británie a Francie se před Hitlerem opět přikrčily. Jejich vyhlášení války bylo jen papírem….

Celkový pohled na krátkozrakost předválečné politiky Anglie a Francie, vůči Hitlerovi, nakonec vedl Stalina v srpnu 1939, k jednání s Německem. Tedy ke známému „Paktu Molotov – Ribbentrop“. Tento pakt, tak často v západních médiích předhazovaný Rusku, byl právě důsledkem této mnichovanské politiky ústupků Anglie a Francie. Mnichov 1938 byl vážným varováním pro Stalina….zjistil, že na Velkou Británii a na Francii, jako na spojence, se nelze spolehnout, začal tedy jednat…

Přemysl Votava