Svátek má: Matouš

Komentáře

Jiří Dolejš

poslanec PS PČR (KSČM)

K mimořádným parlamentním volbám na Ukrajině

Na Ukrajině se konaly parlamentní volby. Od počátku se jednalo o jeden z obecně uznávaných požadavků na obnovení stability země. Obyvatele Ukrajiny bude ale stále více trápit hrozící ekonomický kolaps, obrovská korupce a sociální problémy.


Jsem přesvědčen, že navzdory oboustranné propagandistické válce je zřejmé, že v podstatě jde o imperiální konflikt o kontrolu nad geopoliticky strategickým územím. Lidé jsou tam do občanské války a iredentismu strženi emocemi a z velké části nacionální ideologií a neuvědomují si, že v zájmu velkokapitálu tam vlastně probíhá válka chudých proti chudým.

Nový prezident Porošenko zvolený v předčasných volbách v květnu 2014 řádně vyhlásil předčasné parlamentní volby na 26. října t.r. Politický zápas ale v zemi získal agresivní charakter a vláda v Kyjevě nedokázala předejít excesům.

Nejde jen o oděský masakr, existenci soukromých batalionů a nasazení vojenské techniky na východě země. Strana regionů, vítěz předchozích voleb, byla prakticky rozbita. Opoziční politici byli fyzicky napadáni, byl zahájen inkviziční soud s Komunistickou stranou Ukrajiny.

Na východě separatisté operují s umělým iredentistickým konstruktem Novorusko, jehož jádrem je odboj ozbrojených rebelů v Doněcku a Luhansku. Zde byly parlamentní volby odmítnuty, volební komise na více jak polovině území ani nebyly zřízeny. Ve válečné zóně nebyly zřízeny ani jednomandátové obvody s tím, že po uklidnění situace mohou volby proběhnout později, na to to ale zatím nevypadá.

Na listopad se zde totiž vyhlásily volby do lokálních parlamentů, které zdůraznila i dohoda z Minsku. Mnozí si však představují, že mohou plnit úlohu nikoliv lokání správy, ale plebiscitu o odtržení. Klid zbraní zde přes příměří vyhlašované politiky prakticky také nikdy nebyl nastolen. Platí však že právo na sebeurčení není nad právem na svrchovanost a tento rozpor je tu bohužel řešen silově, nikoliv ústavně.

Komunistická strana Ukrajiny se nakonec voleb zúčastnila i když den před volbami je označila za nedemokratické kvůli zastrašování a korumpování voličů. Tato strana vznikla v roce 1994 a zpočátku dosahovala velmi dobrých výsledků. Pak v parlamentních volbách v březnu 2006 spadla na 3,58 %, což ve smíšeném volebním systému s 3% uzavírací klauzulí znamenalo 22 mandátů z 450. Postupně se škrábala opět nahoru, ve volbách v listopadu 2012 dosáhla 13,18 % a 32 mandátů z 450.

V těchto volbách rozhodlo svým hlasováním na 52,4 % voličů, s tím že volební neúčast byla větší na východě země. Průběh voleb monitorovala mise OBSE a volby uznala za regulérní. Sergej Ivanov z úřadu ruského prezidenta už před volbami prohlásil, že Rusko tyto volby uzná, po volbách to potvrdil ministr Sergej Lavrov. Válečná zóna na východě však zůstává ohniskem dalších možných excesů.

Konflikt v zemi tak volbami neskončil. Zřejmě bude nová kyjevská vláda do značné míry kontinuální s tou dosavadní. Redukce opoziční práce na proruský postoj a nabídka východního azimutu proti západní orientaci země asi bylo nedostatečné lákadlo na voliče. Opoziční blok, který je náhradou za někdejší Stranu regionů, získal jen 9,3 %. A volební klauzule zvýšená na 5 % uzavřela poprvé od samostatnosti Ukrajiny cestu do parlamentu i ukrajinským komunistům, kteří získali jen 3,8 %.

Dobrá zpráva je, že ultranacionalisté z Pravého bloku neuspěli (1,8 %), Batkivšina s militantní Julií Tymošenko jen s obtížemi přelezla 5 %. Lidi na Ukrajině bude ale trápit stále víc spíš hrozící ekonomický kolaps, obrovská korupce a sociální problémy.

Nejsou vypláceny mzdy ani důchody, s blížící se zimou se projevuje nedostatek energie. Kdo zabrání přetrvávajícím oligarchům „zprivatizovat“ případnou rozvojovou pomoc? To je třaskavá situace. Nebude-li řešena hrozící humanitární katastrofa, je budoucnost tohoto státu ohrožena.

Jiří Dolejš
(denik referendum)