Svátek má: Havel

Komentáře

Neradostná „výpověď“ o stavu našeho školství v přímém přenosu

Jarní zkušební období maturitních zkoušek skončilo a tak nebude na škodu připomenout si několik momentů, které se současnou monstrózní podobou maturity, ale i se školstvím obecně, souvisejí.

O tom, že situace v našem školství není právě růžová  jsem psal  před necelým rokem, v létě roku 2017 v článku, který vyšel pod názvy  Prázdninové zamyšlení nebo Smutná zpráva o stavu našeho školství. Psal jsem o  školství obecně, ale především  o školství středním  a s ním souvisejícím společenském fenoménu - maturitě.

V současné době sklízíme „shnilé“ plody práce řady politiků, práce založené na  falešné a zhoubné představě o tom, že téměř všichni budou mít maturitu. Začalo to již v dobách zavádění učebních oborů s maturitou a do současnosti to nabylo nezvladatelných  rozměrů.

Kromě několika prestižních gymnázií a  některých  odborných škol vybraných  oborů, kde poptávka převyšuje nabídku, velké množství středních škol „bojuje“ s nedostatkem žáků. A když už stav naplní, pak zčásti žáky, kteří na studium střední školy  nestačí.

Firmám pak chybějí kvalifikovaní pracovníci dělnických profesí. Tedy ti s výučním listem bez nutnosti mít ke své odborné řemeslné práci maturitu.

Již na základní škole se žáci učí o dělbě práce. A ještě než základní školu opustí  vědí, že hrobník kope  hroby, popelář odváží popelnice, metař zametá ulice, kuchařka vaří jídlo, švadlena šije šaty, zedník zdí zdi, automechanik opravuje auta, uklízečka uklízí, učitel učí, ředitel řídí,  lékař léčí, architekt navrhuje budovy, stavbyvedoucí  řídí stavby, mistr řídí dělníky,  ministr řídí celé resorty a prezident republiky vykonává nejvyšší ústavní funkci.

S přibývajícím rozumem  zjistí, že každou z těchto činností lze vykonávat jen za určitých předpokladů. Na některé práce  stačí  být zaučen nebo vyučen, na jiné musí být středoškolské nebo  vysokoškolské vzdělání. Ale na každou práci  musí mít člověk  určité vlohy. Jinak v ní většinou nebývá úspěšný.

To ale nechápou světoví, evropští a čeští pokrokáři, kteří si myslí, a ostatním své myšlenky vnucují, že téměř celá populace   musí  mít maturitu. Že i děti ke studiu absolutně nezpůsobilé mohou studovat. Dokonce i na vysokých školách.

A podle toho  naše školství vypadá.

V úterý 29. 5. 2018 zařadila ČT v pořadu Události Komentáře rozhovor s právě odvolaným (s účinností od 31. 5. 2018)  ředitelem CERMATu  Jiřím Zíkou.

„Odvolání z funkce jako  důsledek dvou chyb během dvou měsíců“, tak zněl úvodní komentář k následujícímu rozhovoru. Ale ať už to byl důvod skutečný nebo jen zástupný, některé myšlenky a názory pana ředitele Zíky k maturitám,  ale i obecně ke školství, stojí zato si  připomenout.

ředitel Zíka: „… vybudovali jsme systém, který nemá   v Evropě ani ve světě obdoby v podstatě    
                          z hlediska  jeho     výkonnosti …“
.........................................................................................................................................................

redaktor Borek:  „… co by se mělo změnit na státních maturitách, pokud něco?…“
ředitel Zíka: „… podle mého soudu by se měla změnit prostupnost vzdělávacího systému, …..                         
                      … abychom nefrustrovali tu část maturantů nebo tu část žáků středních škol, kteří    
                          opravdu intelektuálně a možná ani mentálně na tu maturitní zkoušku nemají…“

redaktor Borek: „… čili platí ta teze, že je v této zemi moc maturantů …“
ředitel Zíka:      „… z mého pohledu ano, 76% populace u maturitní zkoušky porovnáno  
                               s Gausovou     křivkou je podle mého soudu příliš …“
redaktor Borek:  „… to že v Česku v rámci mezinárodního srovnání je docela vysoký počet lidí  
                                 co   studují bakalářský obor a nedokončí to, jsou neúspěšní, to je vizitka  
                                 inflace maturit? ...“
ředitel Zíka:        „… ano, to je podle mého názoru inflace vzdělání obecně …“
redaktor Borek:   „… je to i vizitka CERMATu? ...“
ředitel Zíka:        „… ano, možná jsme jich měli pustit méně …“
redaktor Borek:  „… prostě větší podíl propadnuvších by vlastně podle vás byl ku prospěch …“
ředitel Zíka:       „… odpovídalo by to tomu, čeho jsou nakonec schopni dosáhnout. Jak je vidět,             
                                tak tohle je důkaz, že maturita je nastaven příliš nízko …“

…………………………………………………………………………………………………...

redaktor Borek? „… proč jste neinicioval základním způsobem  zpřísnit maturity?  ...“

ředitel Zíka:      „… v roce 2012 ještě existovaly dvě úrovně maturity, pak rozhodnutím ministra  
                               se jedna úroveň odstřihla a zůstala ta základní, … My jsme říkali,  je potřeba   
                               zvednout náročnost maturitní zkoušky, ale to nejde udělat ze dne na den     
                               z roku na rok bez politického koncensu nebo bez sociálního koncensu   
                               vůbec …“

redaktor Borek:  „… protože voliči nechtějí, aby jejich děti propadávaly masivně při
                                 maturitách? ...“

ředitel Zíka:        „ … ale určitě by to ten dopad mělo, to je nesporné …….. Je vidět,  že je to   
                                  citlivé téma  a asi by to bylo velmi obtížné jen tak ze dne na den říct  
                                  změňme  to, spíš změňme průchodnost systému …“

V rozhovoru  opakovaně zaznělo jedno zásadní sdělení.
 Je potřeba změnit prostupnost nebo průchodnost vzdělávacího systému!

Sdělení skutečnosti, o které se všeobecně ví, ale o které se  veřejně raději moc nemluví. Asi jako o  provaze v domě oběšencově.

Ale jak té změny  docílit?
Společenská vůle k tomu v tuto chvíli zjevně není.
Jediná varianta  je, aby to úplně padlo „na hubu“.

Zdeněk Lanz