Svátek má: Zita

Komentáře

Michal Kraus

ekonom a politik

Potrefená husa se ozvala

Čerstvá kandidátka do Senátu a několikaměsíční členka týmu vládního zmocněnce pro sport Markéta Kabourková mě v článku „Kdo skutečně děsí sportovce….“, v Parlamentních listech zcela nesmyslně, nepravdivě...

... a v podstatě mimo jakoukoli realitu obvinila, že poté, co jsem se z médií dozvěděl, že poslanec Hnilička předložil do poslanecké sněmovny pod tiskem 241/0 svůj návrh novely Zákona o podpoře sportu, jsem se jako předseda sportovní komise koaliční ČSSD pro sport nevyjádřil odborně k textu zákona a místo toho začal politikařit. A to bez jakýchkoli důkazů.
    
Pokud je někomu toto jméno poněkud neznámé, vězte, že se jedná o českou ekonomku a manažerku působící především v oblasti výzkumných organizací a vysokých škol. V letech 2004 až 2012 působila ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, v.v.i., v letech 2013 až 2015 na Vysokém učení technickém v Brně a v roce 2016 na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jako členka auditních týmů spolupracovala na více než 30 kontrolách a statutárních auditech na univerzitách a výzkumných organizacích. V roce 2016 byla propuštěna z funkce ředitelky Správy účelových zařízení ČVUT. Výpovědi se brání žalobou. V současné době se věnuje problematice podpory sportu včetně jejího financování. Je členkou týmu vládního zmocněnce pro sport Milana Hniličky. A jak sama píše, už deset měsíců pracuje pro sport…. V této souvislosti jen připomenu, že já pro sport pracuji 28 let a pomníků mé práce pro sport jsou stovky ….
     
Chápu, že si snaží vydobýt renomé před senátními volbami a získat zásluhy u svého nového několikaměsíčního chlebodárce v oboru, který jí byl ještě před rokem zcela cizí. A to sice poněkud přihlouplým, leč o to hlasitějším kopnutím do osoby v oboru desítky let kované.
    
Paní Markéta se totiž dříve než začala sepisovat své pozoruhodné dílko, měla seznámit s poměrně důležitými a zásadními dokumenty, z nichž by pravděpodobně pochopila, že hlavně pokoutný způsob předložení poslanecké novely v poslední den zasedání Poslanecké sněmovny před prázdninami tak, aby si věcně neobyčejně důležitou, dlouho očekávanou novelu zákona neměli čas pořádně přečíst, prostudovat a poté připsat svůj podpis coby spolupředkladatelů. Řada z nich totiž připojila svůj podpis na dobré slovo, aniž by věděla, co podepisovala. A meziresortní připomínkové řízení probíhá v době vládních dovolených, tedy v době nejméně vhodné ke kvalitní oponentuře odborníků z resortů …..
    
Přestože podvýbor pro sport zasedal v období května – června 2018 nejméně třikrát, ani jednou jeho členové neměli možnost vidět paragrafované znění této novely a kvalifikovaně se k němu vyjádřit.
    
A je velmi smutné, že tak toužebně očekávanou a nesmírně potřebnou novelu pro celé sportovní hnutí předložil autorský kolektiv v tak mizerné legislativní kvalitě, která zcela degraduje její potřebnost a s porušením řady dohod, smluv a slibů, což je hluboko za jakoukoli politickou etikou, za dodržováním pravidel hry a za smyslem fair-play, jichž se autorka článku dovolává.
    
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš takovýto pokoutný způsob předkládání legislativních norem jedním z koaličních partnerů označoval v minulém volebním období za podraz. A já se mu vůbec nedivím a plně s ním souhlasím.
   
Mimo jiné i proto je v koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD na toto volební období bod D., který říká, že: „odborné komise jednotlivých stran mezi sebou komunikují především při přípravě legislativních návrhů.“
    
Toto jsme mimo jiné dohodli i při vyjednávání programového prohlášení vlády v oblasti sportu mezi zástupci ANO a ČSSD, včetně definování několika základních bodů, které by novela měla obsahovat.“
    
Stejně tak text této poslanecké novely nebyl, v rozporu s usnesením vlády České republiky ze dne 27. června 2016 č. 591, kterým byl schválen text Koncepce podpory sportu 2016-2025 SPORT 2025 nijak konzultován se zástupci sportovního prostředí. Pokud paní Kabourková tvrdí opak, lže.
    
Přitom v citované vládní Koncepci Sport 2025 v kapitole 2 Horizontální priority a bodě Zapojení sportovních odborníků a sportovců do rozhodovacích procesů samospráv se výslovně uvádí, že „Efektivní sportovní politika nemůže být implementována bez osobní účasti zástupců sportu v rozhodovacích orgánech na státní, regionální i místní úrovni. Sportovci a sportovní odborníci se musí dlouhodobě podílet na implementaci a vyhodnocování sportovní politiky“, takže tato bezpochyby zásadní priorita byla při tvorbě návrhu novely zákona, který má do budoucna mít zásadní vliv na postup státu v oblasti podpory sportu flagrantním způsobem porušena.
    
A též sportovní prostředí a sportovní odborníci se o předložení pro financování sportu do budoucna zásadní novely až z médií.
    
Nikdo nevolá po tom, aby se, jak paní Kabourková píše, odvolalo, co se slíbilo a slíbilo, co se odvolalo. Ale paní Kabourková bohužel nezná poslaneckou žvanírnu a řezničinu, která s velkým zájmem rozcupuje jakékoli dílko, které k tomu poskytne tolik možností, jako poslanecká novela Zákona o podpoře sportu, což v konečném důsledku může termín ustanovení Národní agentury pro sport zásadním způsobem prodloužit, ale i zcela ohrozit.
    
A tím i tolik potřebnou revizi současného financování sportu a návrat k financování dle Plánu podpory rozvoje sportu na léta 2015 – 20917, resp. dle pravidel Dotačních neinvestičních programů v oblasti sportu na léta 2017 – 2019.
    
Jediná cesta, jak předloženou frašku na novelu zákona zachránit je ji kompletně předělat, a to čím dříve, tím lépe a v souladu s výše psanými dokumenty. Pokud se budete, paní Kabourková ptát proč, tak vězte:
1. předložená novela zákona zásadním způsobem porušuje pravidla legislativního procesu, která mimo jiné říkají, že: „Novelizací se změní nebo zruší určitá část dřívějšího právního předpisu, případně se do něj doplní nová ustanovení. Novelizační právní předpis je publikován ve Sbírce zákonů jako samostatný, má vlastní platnost a účinnost, ale od data účinnosti se právní normy novely stávají součástí toho právního předpisu, který je novelizován (jsou do něj inkorporovány).“
    
V rozporu s tím uvádí novela zákona zcela nová nebo pozměněná znění některých paragrafů, aniž by předchozí platné znění zrušila, doplnila či upravila. Konkrétně se to týká §3, §3a, §4, §6b, §6c, §6d, §7d, §7f, čl. II Přechodná ustanovení. Doporučuji uvést text novely do souladu s pravidly tvorby novel zákonů.
2. Do původního znění zákona §2 opět nejsou v rámci základních pojmů dostatečně a dodatečně definovány jednotlivé druhy a typy spolků v oblasti sportu. Stávající definice je nedostatečná (§2 Základní pojmy (2) Sportovní organizací je pro účely tohoto zákona právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické osoby činnost v oblasti sportu).
 
Tuto definici doporučuji v §2 odst. (2) upřesnit dle závazné a jednoznačné definice všech nejdůležitějších pojmů (sportovní klub, tělovýchovná jednota, svaz, apod.).
3. ustanovení §3a, §3b a §3c o orgánech agentury jsou v kolizi §4 a §5 se zákonem č. 159/2006 Sb. (Zákon o střetu zájmů) a také s již citovaným ustanovením Koncepce Sport 2025, když v případě předsedy definuje neslučitelnost funkce nad rámec Zákona o střetu zájmů v případě jakékoli funkce ve sportovní organizaci a také poradenské činnosti v oblasti sportu, v případě místopředsedů a členů dozorového orgánu pak řídící funkce ve sportovní organizaci a také poradenská činnost v oblasti sportu, a to i v případě, že se jedná o zájmovou a nevýdělečnou činnost v neziskové nevládní organizaci, kterou sportovní spolky jsou. Doporučuji vypustit.
 4. V případě předsedy agentury se naopak definuje výjimka z ustanovení §5, odst. 3, písm. a) Zákona o střetu zájmu o neslučitelnosti funkce poslance či senátora s funkcí v pracovním nebo služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje, na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu. To je nejen dosud neexistující precedens, ale současně i porušení Ústavy ČR a ústavního principu oddělení moci výkonné a zákonodárné, konkrétně Hlavy druhé, čl. 22, odst. (1) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon, resp. čl. 25, písm. f) Mandát poslance nebo senátora zaniká vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22 a Hlavy třetí, čl. 79, odst. 2 Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.
     
Navrhovaný neústavní souběh funkcí je o problematičtější, že předsedovi Agentury přiznává v části čtvrté novely zákona, která též noveluje zákon č. 236/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem představitelů státní moci a některých státních orgánů plat a další náhrady ve výši ministra či místopředsedy Parlamentu a tím tedy i dva platy.
    
Proč má mít předseda Národní agentury pro sport nejvyšší plat mezi úředníky státu i volenými zástupci, plat vyšší než 300 tis. Kč (včetně náhrad a dalších plnění), větší než premiér či prezident? Průměrný plat ve sportu je 15 tis. Kč.

Doporučuji výjimku z ustanovení §5, odst. 3, písm. a) Zákona o střetu zájmu vypustit.
5. Funkční období předsedy agentury je stanoveno na 6 let (opět lhůta delší než prezidentský mandát) s možností libovolného počtu opětovného jmenování (zpravidla se omezuje na dvě volební období). V případě místopředsedů Agentury a dozorového orgánu Agentury však není vůbec definována délka funkčního období ani možnost opakování.
    
Kromě toho v případě dozorového orgánu Agentury se definuje výjimka z §5, odst. 1 Zákona o střetu zájmů, tedy, že pro poslance, kteří jsou členy tohoto orgánu, neplatí, že: „Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10000 Kč ročně.“
    
V případě uplatnění této výjimky by jak státní úředníci, tak poslanci PSP ČR měli dva platy a byli by opět nejlépe placení členové kontrolního orgánu ČR.        

V podfinancovaném sportu, kde 96% klubů nemá na zaplacení trenéra.

Doporučuji výjimku z ustanovení §5, odst. 1 Zákona o střetu zájmu vypustit a doplnit údaje o délce funkčního období a také kontrasignace jmenování místopředsedů např. předsedou vlády apod.

6.  Značně problematické je i navrhované složení dozorového orgánu Agentury, který by měl být desetičlenný a složen z pěti úředníků, zástupců MŠMT, MO, MV, MMR a MF, jmenovaných vládou a pěti poslanců PSP ČR, volených Poslaneckou sněmovnou, jejichž mandát zaniká se zánikem funkce poslance.
     
To se výrazně liší např. od Kontrolní rady Grantové agentury, která vykonává obdobnou činnost jako Národní agentura pro sport a má také deset členů, které ovšem z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující.
   
Lze konstatovat, že navrhované složení orgánů Národní agentury pro sport nijak negarantuje účast odborníků v oblasti sportu na rozhodovacím procesu, spíše naopak.

Doporučuji způsob jmenování členů kontrolního orgánu, který bude aplikovat způsob jmenování Kontrolní rady Grantové agentury.
7. V odst. (4) §3e je definován nový pojem – osoba žádající o podporu ze státního rozpočtu podle §6 odst. 1, písm. b) a c), což jsou osoby, které nejsou sportovní organizací. Z textu novely i z důvodové zprávy nepřímo vyplývá, že se může jednat i o osoby podnikající za účelem zisku.
    
Na rozdíl od sportovních organizací však tyto osoby mají povinnost do rejstříku zapsat toliko sportovní zařízení, které využívá pro oblast sportu. Nikoli však, zda tak činí za účelem podnikání a tvorby zisku, takže je velmi pravděpodobné, že státní dotace na podporu sportu, jakožto veřejné služby a veřejně prospěšné činnosti budou moci dostávat soukromé podnikatelské subjekty, provozující sportovní zařízení za účelem zisku a dotaci tedy nepoužijí na poskytování neziskové veřejné služby či veřejně prospěšné činnosti a tím i na naplňování Koncepce Sport 2025, ale na zvyšování vlastního zisku z komerční činnosti ve státem dotovaném sportovním zařízení a z prostředků sportující veřejnosti. Tento princip je též v rozporu s evropskou legislativou, konkrétně zákazem tzv. veřejné podpory, což výše popsaný mechanismus beze sporu naplňuje. Doporučuji tato ustanovení z novely zcela vypustit.
    
8. §6c navíc umožňuje získat těmto osobám též dotaci na pořádání významných sportovních akcí, kterými jsou dle §2, odst. 6 akce mezinárodního významu odehrávající se na území České republiky, zejména olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár a dle odst. 7 akce, jejíž pořádání podmiňuje organizace přidělující její pořádání na mezinárodní úrovni prohlášením státu, na jehož území se má akce uskutečnit, že zajistí vytvoření podmínek pro konání této akce.
     
Takovéto akce ale přidělují toliko MOV či mezinárodní sportovní federace, a to buď ČOV nebo národním sportovním svazům. Nikoli osobám, které nejsou sportovní organizací.
    


Z dosavadní praxe přidělování dotací na významné sportovní akce by se tak otevřela cesta privátním subjektům k pořádání komerčních privátních sportovních aktivit typu Lawer cup, Grand prix v motoristických sportech ze státních prostředků a komerčního vstupného občanské veřejnosti, a tím ke zvýšení privátních zisků v rámci své podnikatelské činnosti.
    
To je naprosto nepřijatelné a zcela jistě v rozporu s legislativou EU v oblasti veřejné podpory. Doporučuji tato ustanovení z novely zcela vypustit.
     
9. Navzdory opakovaným výhradám sportovního prostředí naopak beze změny zůstalo ustanovení § 3a(3e) o rejstříku sportovců dle odst. 3, písm. d), které ukládá sportovním organizacím u sportovců uvádět kromě jiných údajů též datum narození a adresu místa pobytu. Tato kombinace údajů podléhá v řadě případů opakovaným změnám a není tedy jednoznačným identifikátorem konkrétní osoby na rozdíl od rodného čísla, jehož uvádění za stanovených podmínek umožňuje i GDPR, je neměnné, celoživotní a z hlediska identifikace dané osoby i jednoznačným údajem.
    
Doporučuji celé znění §3a(e), zcela přepracovat v souladu s českou i evropskou legislativou.
10. Na jednání zástupců ANO se zástupci ČSSD k programovému prohlášení koaliční vlády ministr Plaga jednoznačně definoval záměr financovat sportovní činnost ve sportovních organizacích příspěvkovým způsobem s možností dotací na provoz údržbu apod., stejně jako jsou financovány např. školy. Nevidím jediný důvod, proč by se toto ustanovení nemělo do novely Zákona o podpoře sportu dát, i když jsou sportovní organizace spolky založené v souladu s občanským zákoníkem. U zřízení státem řízeného a státem spravovaného rejstříku to nevadí, a to ani v případě, že je jeho definice s rozporem s evropskou legislativou, zejména v oblast tzv. „vynucené evidence“, že na rozdíl od ostatních státem řízených rejstříků za údaje v něm neodpovídá stát, ale spolky, atd. Připomínek už v případě instalace rejstříku bylo mnoho a jistě se budou opakovat.
  
Je poněkud přihlouplé, že paní Kabourková obhajuje rejstřík opsaný ze slovenského Zákona o sportu, odmítá však převzít ze stejného zákona příspěvkové financování sportu, které tam je velmi podrobně definované.
    
Na základě toho doporučuji §6b a dalších upravit takto:
§6b
Rozpočet sportovní organizace
                      (1) Sportovní organizace sestavuje rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Rozpočet sportovní organizace nesmí být sestavován jako deficitní.
                      (2) Příjmy rozpočtu sportovní organizace jsou zejména:
a)    příspěvek ze státního rozpočtu podpory sportu, na organizaci sportování a aktivního životního stylu a zlepšování kvality života občanů a jejich zdraví ve všech věkových skupinách, podpora sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podpora sportovních reprezentantů České republiky (dále jen „příspěvek“) )
b)    dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“),
c)    členské příspěvky a jiné příspěvky členů na činnost,
d)    výnosy z vlastního majetku,
e)    jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, a z rozpočtů obcí a krajů,
f)    výnosy z doplňkové činnosti,
g)    příjmy z darů a dědictví.
                      (3) Sportovní organizace má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je typ sportovní organizace a finanční náročnost daného sportovního odvětví, počet sportovců, evidovaných dle pravidel stanovených vládou a dosažené výsledky v realizované sportovní činnosti dle typu sportovní organizace a její náročnosti. Sportovní organizaci přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro příspěvky a dotace, pokud tento zákon nestanoví jinak.8a)
                           (4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu,8b) přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč.
                           (5) Sportovní organizace má nárok na dotaci na svůj rozvoj. Sportovní organizaci se může poskytnout dotace zejména na provoz a údržbu sportovních zařízení v jejím majetku, případně sportovního majetku v dlouhodobém nájmu či užívání. Podmínky poskytnutí příspěvků a dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d). Pro výši dotací jsou rozhodné dlouhodobé záměry a priority rozvoje daného sportovního odvětví v ČR. Tyto záměry a priority stanoví ve shodě se sportovním prostředím a odbornou veřejností Národní sportovní agentura.
                          (6) Sportovní organizace zřizuje rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích.
                           (7) Podmínky tvorby a užití fondu stanoví vnitřní předpis sportovní organizace tak, aby prostředky byly využity pouze na činnosti definované v § 6b, odst. (2), písm. a)
                         (8) Prostředky rozpočtu sportovní organizace se používají pouze na financování činností, pro které byla sportovní organizace zřízena a na financování doplňkové činnosti, ve které sportovní organizace vykonává za úplatu činnost navazující na její činnost dle § 6b, odst. (2), písm. a). Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla sportovní organizace zřízena.
§ 6c
Poskytování příspěvku a dotací sportovním organizacím
                             (1) O poskytnutí příspěvku či dotace podle § 6b odst. 2 písm. a), b) rozhoduje Národní sportovní agentura rozhodnutím na základě žádosti sportovní organizace.
                            (2) Národní sportovní agentura v rozhodnutí uvede účel, na který je příspěvek určen, výši poskytované částky. Národní sportovní agentura může rovněž stanovit další podmínky a povinnosti podle povahy účelu, na který jsou příspěvek či dotace poskytnuty, a to v rámci neinvestičního či investičního programu, na jehož uskutečňování jsou příspěvek či dotace určeny. Pro ostatní náležitosti rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona pro vydání rozhodnutí o poskytování příspěvků a dotací ze státního rozpočtu9b) a pro rozhodování o odnímání dotací.9c) Příspěvek ministerstvo poskytne převodem ze svého účtu na bankovní účet sportovní organizace.
                             (3) Národní sportovní agentura vede evidenci poskytnutých příspěvků.
                             (4) Sportovní organizace je povinna čerpat a používat příspěvek či dotaci v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku převede sportovní organizace pro další kalendářní roky do rezervního fondu podle §6b, odst. (6).  Národní sportovní agentura příspěvek nebo dotaci sportovní organizaci rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku nebo dotace.
                               (5) Za vypořádání příspěvku či dotace se státním rozpočtem v příslušném rozpočtovém roce se považuje jeho vyčerpání v souladu s tímto zákonem a se zvláštním zákonem upravujícím rozpočtová pravidla, převedení do fondu podle §6b, odst. (6) pro další kalendářní rok nebo odejmutí příspěvku.
                                (6) Na řízení o vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku či dotace a na řízení o jeho odnětí se nevztahuje správní řád.
§ 6d

Podpora sportu ve formě dotace nebo příspěvku ze státního rozpočtu

(1)    Národní sportovní agentura poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu ve formě dotace a příspěvky na činnost v programech vyhlašovaných na kalendářní rok zaměřených zejména na podporu sportu dětí a mládeže, sportu pro všechny, sportu zdravotně postižených osob, na podporu činnosti sportovních organizací a na podporu úspěšných sportovních reprezentantů České republiky. Systém, způsoby, metody, kritéria a podmínky programové neinvestiční i investiční podpory sportu podle §6c stanoví dokumentace těchto programů.

(2)    Podporu sportu podle odstavce 1 lze poskytovat pouze sportovním organizacím zapsaným v rejstříku, které dodržují pravidla vedení evidence sportovců podle §3e. Dotace a příspěvky na podporu činnosti sportovních organizací lze poskytnout sportovním organizacím s povahou svazu podle občanského zákoníku.

(3) Národní sportovní agentura poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu ve formě dotace nebo příspěvku v programuech podpory na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku sportovních organizací. Okruh oprávněných příjemců a časové období, na něž je program podle věty první vyhlášen, stanoví dokumentace tohoto programu.

(4)  Národní sportovní agentura stanoví jako podmínku poskytnutí a čerpání podpory sportu sportovním organizacím dodržování pravidel vedení evidence sportovců  podle §3e. Nedodržení těchto pravidel příjemcem podpory sportu je porušením rozpočtové kázně.

(5) Podporu sportu nelze poskytnout osobě, která v uplynulých třech letech opakovaně nebo závažným způsobem porušila pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozila naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností v oblasti sportu, nebo pro trestný čin dotačního podvodu, nedošlo-li k zániku účinků odsouzení pro tento trestný čin. Podporu sportu nelze dále poskytnout osobě, která se v uplynulých třech letech dopustila porušení rozpočtové kázně podle odstavce 4 věty druhé.

§ 6e

Podpora významných sportovních akcí

 (1) Národní sportovní agentura a ústřední orgány státní správy vytvářejí na základě souhlasu vlády podmínky pro konání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti. Žádost o souhlas vlády podává osoba, která se hodlá o pořádání akce ucházet, prostřednictvím Národní sportovní agentury.
                      (2) K žádosti podle odstavce 1 se přikládá předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce. Ze studie proveditelnosti musí být zřejmé, jaká opatření ze strany orgánů veřejné moci, zejména v oblasti bezpečnosti, ochrany života a zdraví, pobytu cizinců na území České republiky a dopravní dostupnosti, budou pro pořádání akce nezbytná. Studie proveditelnosti dále obsahuje informace, zda a v jakém rozsahu je pro pořádání akce poskytnutí podpory ze státního rozpočtu nezbytné při dodržení zásad hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejnými prostředky, a informace o udržitelnosti provozu sportovních a jiných zařízení, na něž má být podpora poskytnuta, po skončení akce.

(3)    Podporu významných sportovních akcí mimořádné důležitosti ze státního rozpočtu, k nimž dala vláda souhlas podle odstavce 1, poskytuje zejména Národní sportovní agentury.

(4)    Podpora ze státního rozpočtu na významné sportovní akce neuvedené v odstavci 1 je poskytována na základě programu podle § 6be, odst. (1).

§ 6f

Koordinace poskytování podpory

(1)Národní sportovní agentura koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) Podpora se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě.
Na základě této úpravy bude nutné přečíslovat další nebo navazující paragrafy.

11. § 7d Přestupky říká, že „Sportovní organizace se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3e odst. 2 nesplní povinnost zapsat se do rejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném v § 3e odst. 3.“ a v odst. 6 tohoto § pak, že: „6) Sportovní organizaci lze za přestupek podle odstavce 2 uložit pokutu do 100 000 Kč.“
Podle §3e, odst. (2) Sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b se zapíše do rejstříku. Tzn., že sportovní organizace, která o dotaci žádat nehodlá, není povinna se do rejstříku zapsat, resp. pokud by o dotaci požádala, není-li registrována, nemá na dotaci nárok. Z tohoto pohledu je nelogické ustanovení
     Vzhledem k výše psanému je ustanovení §7d nelogické a nesmyslné a je třeba ho vyškrtnout.
12. ze znění čl. II Přechodná ustanovení dle důvodové zprávy vyplývá, že se v případě delimitace agendy odboru sportu z MŠMT počítá nejen s delimitací systemizace a tabulkových míst, ale i s automatickým převodem stávajících zaměstnanců MŠMT do Agentury bez výběrového řízení, resp. bez prověrky jejich odbornosti či příslušného přezkoušení. Vzhledem k tomu, že i samotná Koncepce Sport 2025 hovoří v kapitole 4.1 Posílit institucionální zajištění sportu v ČR o tom, že vychází z předpokladu nezbytnosti optimalizace institucionálního zabezpečení realizace vládních záměrů v oblasti podpory rozvoje sportu v České republice, není možné předpokládat, že se tak stane se stejnými lidmi, z nichž většina v uplynulých letech projevila pracovní neschopnost a odbornou nezpůsobilost, v jiné struktuře.     

Doporučuji upřesnit (doplnit) znění tak, aby bylo zřejmé, že na každé místo v agentuře, byť by bylo delimitováno z odboru sportu na MŠMT, proběhne výběrové řízení, které zajistí nástup úředníků s potřebnými vlastnostmi a schopnostmi.
    
Na závěr bych paní Kabourkové už jenom ocitoval závěr vládní Koncepce podpory sportu Sport 2025, kde se mimo jiné praví: „Sport má meziresortní přesah a je nutné zajistit, aby v oblastech, které přímo či nepřímo ovlivňují sport či pohybové aktivity obyvatel, nedocházelo k rozhodnutím, která ve svém důsledku jsou pro sportující občany nevýhodná. Je třeba zabezpečit koordinaci a synergii veřejné správy a spolkového sektoru.“
    
Z výše popsaných nedostatků v poslaneckém návrhu novely Zákona o podpoře sportu, je zřejmé, že právě tato novela by se takovým rozhodnutím mohla stát.  
     
Sportovní prostředí i sportovní komise ČSSD dlouhá léta usilovaly o vytvoření samostatného orgánu státní správy v oblasti podpory sportu, který postupně vyléčí neduhy desítky let podfinancovaného českého sportu a české sportovní infrastruktury (vnitřní dluh na sportovním zařízení v majetku spolků je nejméně 30 mld. Kč, sportovní činnost je podfinancovaná (25% průměru EU) a spoluúčast obyvatel na výdajích do sportu je nejvyšší v EU (až o 40% vyšší než průměr EU), takže až ¼ rodin si sportování nemůže dovolit, průměrné stáří majetku sportovního prostředí je vyšší 50 let a počet organizovaných sportovců je nejnižší v EU.
    
Bohužel poslanecký návrh M. Hniličky a dalších novely Zákona o podpoře sportu podmínky pro řešení tohoto stavu nezajišťuje a řešení problémů sportu se může změnit v nenaplněný sen.
    
Tato novela naopak je spíše nástrojem k úplnému vyhladovění sportovních spolků, zejména v oblasti péče o infrastrukturu a následné plíživé privatizace českého sportu a jeho infrastruktury.
    
Na rozdíl od paní Kabourkové jsem i v oblasti sportu předkládal v Poslanecké sněmovně nejeden poslanecký návrh. Všechny byly přijaty a všechny platí dodnes. Na základě těchto mých zkušeností a v zájmu co nejrychlejšího ustanovení Národní sportovní agentury jsem přesvědčen, že vzhledem k množství připomínek je novelu zákona skoro nemožné opravit v rámci projednávání předlohy novely v Poslanecké sněmovně, proto doporučuji návrh novely stáhnout z pořadu jednání PSP ČR a dle ustanovení koaliční smlouvy, bodu D a ve spolupráci s odborným zázemím ČSSD připravit návrh nový, který bude bez výše uvedených nedostatků.
    
V jediném se s paní Kabourkovou shodnu, píše, že se snažím dělat to, co umím, lobovat. Ano snažím se v plném rozsahu realizovat význam tohoto původně anglického slova, který možná paní Kabourkové unikl, tedy o soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů. A věřte, že ve prospěch sportu nepřestanu, dokud budu živ.
                                                                                                                                  
  Michal Kraus