Svátek má: Valdemar

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Sedm otázek k volbám

Tazateli, jednomu z pravidelných čtenářů jsem dovolil pouze sedm otázek a sedm krátkých odpovědí.

Je to mé číslo. Na více odpovědí nemám čas (je ráno Velikonočního pondělí). A krátké odpovědi proto, že dlouhé v dané chvíli, nedávají smysl.

Otázka: Kdo vyhrál a kdo prohrál volby na Ukrajině?
JC:  Vyhrály USA, prohrála naděje na mírové řešení. Krátce – prohrál mír.

Otázka 1: Jak to můžete vysvětlit?
JC: Odpověď má tři části: 1) Ukrajinci nehlasovali pro Zelenského, ale proti Porošenko. To bude dokázáno velice brzo, nejpozději po parlamentních volbách. Ty se mají konat 27. Října t.r. Osobně jsem přesvědčen, že by měl pan Zelenský rozpustit parlament, ve kterém nemá převahu, do 27. Května. Jinak si mohu představit mnohé. Pro (pozdější) srovnání nabízím Arménii. Tam také nehlasovali pro Nikol Pašinjana, ale proti Serž Sargsjana. Výsledek ke dnešnímu dni mluví za sebe 2) Hrát roli politika a prezidenta v 50 dílové sérii se kvalitativně odlišuje od každodenního konání jménem státu v současném světě. Rozdíl je především v hlubší znalosti mezinárodní politiky, metod a způsobů prosazování zájmů. V daném případě dlouhodobých zájmů USA. A samozřejmě, politické konání nedovoluje mnoho zkoušek před vystoupením u konkurence nebo na veřejnosti..

Otázka 2: Co tím naznačujete?
JC: Ukrajina, jako součást SSSR byla již od konce druhé světové války trnem v oku USA. Po získání samostatnosti, kterou Ukrajina nezvládla řídit a udržet pod kontrolou, se Ukrajina stala nestabilním prvkem na evropském kontinentu. To je hodnota větší, než představuje ukrajinská černozem. USA dovedly transformovat nestabilitu na Ukrajině do součásti vojenské strategie USA v jejich boji proti Ruské federaci a integrovat nestabilitu do procesu oslabování EU.

Otázka 3: Naznačujete tím, že nelze očekávat změny k lepšímu?
JC: Podle mého hodnocení situace, představitelného vývoje v EU a ve světě, a osobnosti pana Zelenského, k žádnému podstatnému zlepšení situace na Ukrajině a ve vztahu k RF v představitelné budoucnosti nedojde.

Otázka 4: Proč?
JC: Pan Zelenský je ideální osobou pro udržení nestability na Ukrajině a pokračování v oslabování EU. Ani technologie, s jejichž pomocí ho naučí mluvit plynně anglicky, mu nepomohou se stát nezávislým od tlumočníků a suverénně konajícím prezidentem nesuverénního státu. Kromě předvolebního prohlášení zvláštního zástupce MZ USA pro Ukrajinu Kurt Volkera – že USA zůstanou na dlouho na Ukrajině, potvrzení USA o nedotknutelnosti Porošenko po volbách (viz Strana), včerejší povolební prohlášení David J. Kramera (1964), v současnosti Senior Director for Human Rights and Human Freedoms (McCain Institute), je mnohem vážnější. David J. Kramer je totiž mnohem více protirusky orientován a konající, než Kurt Volker. Jeho včerejší prohlášení je plné jasných vyhrůžek na adresu Zelenského, nebude li konat správně. Nejenom proto pan Zelenský jako jedno z prvních svých prohlášení po volbách ohlásil informační ofenzivu na východě Ukrajiny. To nevěští nic dobrého.



Otázka 5: Jaká bude reakce Ruské federace? Uznají výsledek voleb a budou jednat s novým prezidentem?
JC: Zcela určitě budou představitelé Rady federace, Dumy a Kreml reagovat. Jak? Rada federace a Duma budou chtít uznání výsledku voleb. Dávají přednost možnosti jednání, které podle některých představitelů by nebylo možné bez uznání voleb. Kreml s pravděpodobností hraničící s jistotou počká s uznáním. Odhaduji, do ohlášení oficiálního výsledku. Přičemž Kreml bude pozorně sledovat první kroky pana Zelenského, jeho poradců a představitelů USA. Zda se prezident Putin rozhodne uznat výsledek voleb, nevím. Osobně bych výsledek neuznal.

Otázka 6: Proč?
JC: Podle mých znalostí a zkušeností neuznání nevylučuje možnost jednání. Současně takový stav dovoluje efektivnější a ekonomické využití a použití většiny potenciálů, které vytvořila politika Porošenko formou vypovídání smluv (mezi RF a Ukrajinou), provokacemi (včetně soudních sporů), slepou orientací na NATO a nevěrohodným pokřikováním o ruské agresi a hrozící invazi. A také proto, že Ruská federace by měla konečně ukončit pokračování šíření a prohlubování chyb, které dopustila zahraniční a vládní politika v hospodářském, vojenském a vztahovém kontextu na začátku tohoto století. Jeví se mi totiž, že již zcela neplatí, že moudřejší ustoupí. Na této smutné pravdě je totiž založena světovláda hlouposti.

Otázka 7: Jaké přání máte v tento velikonoční den?
JC: Velikonoční tajemství má široký význam. I pro naše sousedy na Ukrajině, i když tito budou slavit Velikonoce až příští týden, budou muset akceptovat fakt, že určité věci již nikdy nebudou takové, jaké byly. Svou smrtí Kristus osvobozuje od zla a hříchu, svým vzkříšením zjednává přístup k novému životu a otevírá nebe. Můžeme být dokonalí ve své nedokonalosti. Šťastní ve své bolesti a silní ve své slabosti. To vše za předpokladu, že budeme li sami sebou. A nebudeme odpovídat, když bude volat minulost. Ta nemá nic nového, co by nám řekla. Přesto existují výjimky. Proto mám tři přání z minulosti. Jsou to adaptace citátů a odkaz na modlitbu, abychom nemuseli jednoho říkat, jak to bylo dobré v době Porošenko. 1) Panu Zelenskému přeji pochopit, že nejpošetilejším ze všech omylů je, když si mladé dobré hlavy myslí, že ztratí originalitu, jestliže uznají pravdy, které uznal již někdo před nimi (Johann Wolfgang Goethe). 2) Všem milujícím život přeji pochopit, že pravdivá slova nebývají příjemná (Lao-c’). 3) České veřejnosti přeji seznámit se s obsahem Modlitby za pravdu. Napsal ji Karel Čapek a zveřejnily Lidové noviny 25.9.1938. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell