Svátek má: Patrik

Politika

Velikost textu:

Čermák: Mr. Forejt - once again

Čermák: Mr. Forejt - once again

Před pár dny se objevilo jméno bývalého šéfa hradního protokolu opět v médiích. Nic moc neočekávaného. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Vladimír Čermák.

Vladimír Čermák
10.únor 2017 - 21:21

Žijeme přece v době, kdy i ti, kteří se už jednou zapletli do menších a hlavně větších skandálů jsou  vděčným soustem pro novináře i pro čtenáře bulvárních i jiných plátků. Z tohoto úhlu pohledu je však přesto mediálních  reakcí na Forejtův návrat do médií pozoruhodně málo. Jakoby si to snad nikdo z těch, co je řídí, to nechtěl s jeho sponzory z řad bývalých prezidentů a jejich klak rozházet. Na webu Prvnizpravy.cz byl  na tohle téma  už dříve zveřejněn komentář po vypuknutí skandálu s tzv. Forejtgumpem a tato úvaha na  jeho obsah volně navazuje.

Vladimír Čermák: Naše Watergate?

Zpráva o tom, že Jindříšek  Forejtů bude zaměstnán v Institutu V. Klause  (dále IVK)  - aniž by se však zmiňovala od kdy, za kolik i co tam bude dělat, budí zvědavost. Protokoláře tam bude Forejt dělat asi těžko. Můžeme se o tom jen dohadovat. Klíčovou otázkou je totiž proč zrovna tam? Z jakého  důvodu by Forejt měl  v tomto - údajně mozkovém trustu  či tanku údajně důležitém i pro některé politické skupiny (nebo gangy?) - působit? Za nějaký mozek zjevně nebyl nikdy považován. Spíše naopak. O tom svědčí i jeho nedokončená vysokoškolská studia a způsob, jakým se provalil jeho podvod o získání vysokoškolského titulu.

Zaráží, že  u blízkého vrchního lokaje tří prezidentů nebyly zaregistrovány nějaké snahy  jej tzv. „přikrýt“.  Tedy pomoci mu v jeho snahách, nikoliv jej přikrýt jen fyzicky, jak se tomu někdy v „teplé“ hantýrce říká. Nota bene pak v době, kdy třeba plzeňská práva úspěšně absolvovalo za děkanování M. Kindla tolik mimořádně zdatných  studentů schopných za pár měsíců ukončit bakalářské (viz Chovanec) či magisterské studium. Ostatně i pražská práva měla na svém kontě absolutorium takových, jinými než studijními aktivitami přetížených studentů jako byl třeba bývalý premiér, špičkoví výkonní sportovci či disident-šéf BIS, u kterých by  našinec nečekal, že se dokáží s nároky jakéhokoliv studia vyrovnat. Forejt  to však nezvládl. Přitom při jeho pozici na pražském Hradě se dalo očekávat, že s různými byť nedobrovolnými přímluvci a ochránci (věděl toho na ně  asi hodně) mohl v době svého působení doslova dláždit.

U Forejta lze  pochybovat, že by šel do IVK  dělat uklízeče  či jinou pomocnou práci. Obsluhovat pánské záchodky by ho možná bavilo, ale příjmy „osobností“ jeho kalibru dosahují měsíčně šesticiferných hodnot. To by ve funkcích, na které jeho formální vzdělání nestačí, určitě neměl. Nedávné oznámení p. Macinka, mluvčího IVK  (in IDnes  3. 2.),  že  se bude zabývat  zpracováním materiálů a témat souvisejících s desetiletým působením V. Klause na Hradě, a  že bude také spolupracovat  na organizaci  odborných a tématických akcí  IVK  doma i v zahraničí, nelze brát   zcela vážně. O něco takového zde  není a nebude zájem.

Obtížné  je také  souhlasit s V. Klausem, že prý šlo o vynucený odchod J. Forejta z Hradu. Podle  informací  z Hradu sám Forejt zde podal žádost o odchod. Stejně tak sám dal výpověď z MZV. Angažmá IVK  ve věci využití  l „mimořádné  šíře jeho znalostí“  (podle V. Klause v Impulzu 4. 2.) tak musí  mít  zjevně jiné důvody.  Protože badatelství to také nebude (copak  se něco takového v IVK pěstuje?),  zbývá  už jen publikační činnost. Má-li se však Forejtovo jméno objevit v dohledné době na přední straně některého z titulů vydávaných v této „prestižní“ instituci, mělo by jít o něco zvlášť mimořádného. Získání pana Forejta do řad publicistů  v této „elitní“  instituci by mohlo ukončit i nemastný a neslaný vývoj dosavadní ediční činnosti v IVK, který zatím -  navzdory proklamacím jeho zakladatele - nevyvolává větší pozornost ani odborné diskuse. 

S tím, jak však bude  sám Forejt  ve svých publikacích úspěšný, se dá zatím ale jen spekulovat. Ten, kdo si  myslí, že on sám na akademickou kariéru a tedy i na publikační činnost s tím spojenou  nemá, se může škaredě mýlit.  Co zatím není, to může už brzy být. Stačí se zamyslet nad potenciálem tohoto, ještě nedávno všude na Hradě viditelného člověka přezdívaného jako Forejtgump.

Forejtovy  zájmy – aspoň podle toho, co je o jeho oficiálních  (na rozdíl od těch soukromých, kterými  se bulvár  poměrně široce zabýval) aktivitách známo – se na příklad mohou týkat buď Vatikánu anebo  místníchpolitických elit, resp.  resp. jeho „důvěrné“ znalosti jejich špiček. Vatikán je totiž mimořádně  zajímavé téma, které ještě mnohé nebylo podrobeno po Listopadu řádnému přezkumu. Přitom je zjevné – třeba podle nečekané úspěšnosti církevních restitucí - že vatikánská agentura v Čechách obsadila v posledním čtvrtstoletí přední pozice jak ve zdejších politických stranách, tak ve státní sféře. Závidět by ji mohla i bývalá KGB.

Ani  jinak poměrně široké rozbory a s nimi spojené Klausovy publikační aktivity se tomuto tématu dosud vyhýbaly. Možná ale už přišel čas a proto J.Forejt nastupuje do IVK jako kádrová rezerva  s úkolem zaplnit tento prostor. Zbývá  si už jen tipnout,  co by v takovém případě  mohlo být jeho prioritou. Nepochybujme, že muž vyhlídnutý našimi špičkovými politiky, včetně Zemana a Zaorálka  za budoucího vatikánského velvyslance, strávil nad  studiem vatikánských reálií mnoho času. Možná  přispěje k vysvětlení  neobvyklého střídání stráží  v podobě  výměny Benedikta XVI. za Františka. Potvrdí se  snad  předpoklad, že za ním nebyla  CIA, ale česká špionáž? Nebo okolnosti instalace prvního jezuity  v dějinách katolické církve  v papežském křesle? 

Či vysvětlení mnoha dalších záhad, včetně vysoké koncentrace jinak sexuálně orientovaných jedinců, zvláště pedofilů v této organizaci? Forejt může mít také spolehlivé informace o tom, jak si kdo z českých katolických papalášů v Římě stojí. V neposlední řadě  třeba i o tom, jak a kým jsou finance z úspěšných krádeží (restitucí?) z tohoto monstrózního tunelu spotřebovávány nejen v Praze, ale i v Římě.

Našince by třeba moc zajímalo, na čem se čeští biskupové a kardinálové i jiní preláti pozvaní  do Říma krátce poté, co jim Nečas a jiní katolíci v českých mocenských strukturách  (včetně B. Sobotky) přiklepli tento kšeft, domluvili, aniž by nějaká seriózní informace z tohoto jednání byla zveřejněna v médiích.  Zda jde o součást plánu nové, tentokrát konečně  úspěšné rekatolizace Čech či jen revanš za náš podíl na ateizaci Evropy?

Jiným žhavým tématem, kterého  by se budoucí Forejtovy publikace  v IVK mohly dotknout, je aktuální stav  špiček českých politických elit. Samozřejmě veřejnost nezajímá jen to, jaká a kde mají zdejší prezidenti zahraniční konta či vztahy se svými zahraničními protějšky. Nebo zda se umějí  či neumějí chovat a slušně se vyjadřovat na veřejnosti. O tom našinci už dávno nemají žádné iluze. Zajímavější pro ně jsou jejich názory třeba na takové otázky, jak je to např. s jejich sexuální orientací či výkonností.

Při rozsáhlých  kontaktech J. Forejta s českých podsvětím v této oblasti jistě nebude pro něj problém přiblížit veřejnosti jak je to s nimi doopravdy. Mohl by vyvrátit (asi i potvrdit) fámy o Kikině, o jejich nadstandardních vztazích s některými svými poskoky ve vládě či dokonce o  problémech s impotencí těch, kteří si zakládají na svých potenciálech. Konkrétně zda  tato impotence  je jen fyzického charakteru, či zda zasahuje i do jejich duševna  Prostě:  pro J. Forejta se v novém působišti otevírá velmi široké pole  působnosti. Může  přispět – a to velmi podstatně - k osvětlení celé řady otázek a problémů, s kterými se čeští političtí velikáni dosud potýkali a možná i nadále potýkají.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)