Svátek má: Ester

Politika

Velikost textu:

Česká válka začala 17.9.1938 a druhá světová válka začala 29.9.1938

Česká válka začala 17.9.1938 a druhá světová válka začala 29.9.1938

Prvnízprávy.cz připomenuly, že Ústavní soud ČR potvrdil ve svém nálezu č.ÚS 307/1997, že „dnem, kdy nastal stav války, a to s Německem, je den 17. 9. 1938, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Freikorps
19. září 2018 - 07:20

Neboť tento den na pokyn Hitlera došlo k utvoření ,Sudetoněmeckého svobodného sboru´(Freikorps) z uprchnuvších vůdců Henleinovy strany a několik málo hodin poté už tito vpadli na československé území ozbrojeni německými zbraněmi“. Toto upozornění je velmi cenné.


Tento fakt zastiňuje o něco pozdější datum: Mnichovská dohoda by měla být z hlediska historie také velmi slavná. U nás je slavnější než založení OSN. Neboť OSN vznikla až jako důsledek osudové opatrnosti v Mnichově.

Roček zdůrazňuje: Když jsme u opravování dat významných výročí, druhá světová válka nezačala podle mého názoru 1. září 1939, ale o rok dříve 29. září 1938, kdy Francie a Velká Británie podlehla diktátu fašistického bloku - Německa za podpory Itálie. Jednalo se o první nepokrytě nepřátelský akt Německa vůči cizímu státu, kterému tehdejší evropské mocnosti ustoupili. (Budeme-li poctiví „světová válka“ začala agresí Japonska v Číně.)

Německo sice obsadilo v březnu 1938 Rakousko, ale tehdy to šlo ještě považovat za vstup na pozvání nové vlády, kterou při puči vytvořili rakouští fašisté.

Kahnovo upozornění


Herman Kahn, vážený politický teoretik a průkopník v oblasti politiky odstrašování, zařadil ve své slavné knize Přemýšlení o nemyslitelném (1962) mezi 10 typických příkladů největších vojenských problémů, také scénář typu Mnichov - jako příklad nátlaku, který může odhodlaná vláda vyvinout, aby dosáhla „usmíření“. Šlo o usmíření na úkor slabšího a k relativní spokojenosti velkých hráčů – mocností.

Následoval scénář typu Hácha: Případ Hácha je případem vydírání a hrozeb, aby se určitá země vzdala.

Smíření - Versöhnung

O příčinách Mnichovské dohody o Československu, bez jednání s Československem, bylo napsáno mnoho. Včetně toho, že československá státní administrativa a parlamentní demokracie, se nedokázala s německou menšinou po  dvacet let sžít ve vzájemném porozumění.


Němečtí sociální demokraté a komunisté (na území bývalé ČSR se stali první obětí říšského a okupačního režimu) byli ochotni Československou republiku bránit i se zbraní v ruce. Loajalitu Československu manifestovali i veřejně. Ve hře je tedy ještě něco podstatnějšího – hodnotový systém člověka. Ne příliš ideální česko – německé (ale i česko-rakouské) vztahy byly pro tyto německy mluvící občany ČSR pozitivnější hodnotou než nacistický režim v Hitlerově Německu.

Takto se mohli rozhodnout i ostatní sudetští Němci a také představitelé Francie a Velké Británie. Z tohoto hlediska veškeré česko – německé vnitřní politické škraloupy nebyly podstatné.

Místo toho došlo ke smíření mocností Francie a Velké Británie s Německem na úkor Československa. Bylo to velmocenské řešení problému a v podstatě první válka, kterou nacistická mašinérie vyhrála.

Pro Hitlera to byl signál skutečné slabosti jeho protivníků. Konference zbabělého smíření stanovila 4 pásma, která musela československá moc v Sudetech opustit, v pátém pásmu mělo dojít k hlasování, zda obyvatelé zůstanou v rámci ČSR. Hranice pátého pásma měl stanovit berlínský výbor mocností.

Jenže 8. října došlo ke smíření na druhou – Francie a Velká Británie kývla na to, že v pátém pásmu nebude žádné hlasování a území bude darováno bez podmínek do náruče Hitlera. Svůj kus z Československa si ukouslo i Polsko na Těšínsku a Maďarsko na Slovensku.


Národní politika 5.11.1938

Efekt domina

Obsazení Rakouska a obsazení Sudet znamenalo triumfální začátek dominového efektu. Proto, co se stalo koncem září 1938, spělo k tomu, co Kahn mohl v šedesátých letech v knize popsat jako scénář typu Hácha. Prezident Hácha byl donucen vzdát se suverenity svého státu.


V té době, 15. března 1939, Hitler nechal obsadit vojskem okleštěné Česko a Slovensko ze sebe udělalo s pomocí pár desítek politiků samostatný stát.

Mnichovská dohoda byla tím pošlapána, stala se cárem papíru. Efekt domina pokračoval: 1. září 1939 Německo zahájilo válku s cílem obsadit Polsko. Vůbec Poláky nelituji. O něco dříve si ukrojili z Československa.

Epilog


Nakonec 28. září 1945 se Němci stali Postupimskou smlouvou vítězů skupinou lidí určených k odsunu. Měli omezenou možnost pohybu jen ve svém bydlišti, byla omezena komunikace mezi Němci, ale i mezi českým a německým obyvatelstvem, bylo jim dovoleno přechodně (do odsunu) žít jenom v provizorních podmínkách.

Vše, co do té doby vlastnili, již pouze užívali, dokud nebudou odsunuti. Potravin dostávali na příděl pouze tolik jako za války židé, Němci, kteří žili a pracovali na venkově v zemědělství, měli zakázáno využívat k obživě svých vlastních produktů. Nesměli být samozásobiteli podle vládního nařízení ze 17. května 1945, a stali se obyčejnými spotřebiteli závislými na potravinových lístcích.

Povinností Němců bylo pracovat v místě pobytu a čekat, dokud nebudou odsunuti. Zavedení pracovní povinnosti pro Němce dobře dokumentuje toto oznámení z tehdejších ústeckých novin: „Aby mohly být odčiněny škody zaviněné nacistickým režimem, zejména hladký chod hospodářského života, jakož i zabezpečení slizně, nařídil MNV v Ústí n. L. zavedení pracovní povinnosti pro všechny osoby německé národnosti ve věku od 15 do 55 let. Z pracovní povinnosti jsou vyjmuti zaměstnanci státních drah, poštovních a telegrafních úřadů, veřejné státní správy, elektráren, plynáren a vodáren, lékaři, zaměstnanci lékáren a ošetřující personál nemocnic a zaměstnanci podniků, důležitých pro řádný chod hospodářského života.“ (Předvoj, číslo 1, strana 3, v sobotu 23. června 1945).

Všechny německé školy byly uzavřeny, protože němečtí školáci a studenti stejně skončí v odsunu.
 
(rp,fr,prvnizpravy.cz,foto:arch.)