Politika

Velikost textu:

Zdeněk Zbořil: O listopadovém výročí, na které zapomínáme

<< NĚCO Z HISTORIE >> V listopadu máme řadu výročí, některé se připomínají, některé ne, a na které se nejspíše zapomnělo je narození Karla Jaromíra Erbena.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

24. listopadu 2021 - 03:20

Můžete nám k jeho postavě něco říct pane Zbořile?

„Máte pravdu, že když se někoho zeptáte, co se přihodilo 7. listopadu, tak pokud to nebude nějaký trošku nevzdělaný „pirát“, tak vás upozorní na to, že to byla Velká říjnová socialistická revoluce nebo bolševický státní převrat v carském Rusku.

Ale málokdo vám řekne, že 7. listopadu 1811 se narodil Karel Jaromír Erben. Podle mnoha generací českých básníků, literárních kritiků a konzumentů jeho prací a veršů, jeden z největších básníků českých. Příběh Karla Jaromíra Erbena je pozoruhodný, protože on nepatřil mezi ty takzvané „rusomany“ jako byl Václav Hanka a jeho prostředí, ale ani mezi „rusofily“ jako byl František Ladislav Čelakovský, ale jeho odkaz se projevoval v pozdějších dobách. Za první republiky se nikdo nepokoušel přisvojit si jeho dílo a jeho myšlenky, ať už to byli lidé ze zahraniční akce Masarykovy a Benešovy, ale také ani ne z těch českých politiků, kteří se účastnili odboje proti Rakousku-uherské dynastii na území pozdějšího Československa," uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Karel Jaromír Erben a politika…

„Erben a jeho odkaz nebyl součástí novodobých politických hrátek, ale přesto se vyjadřoval k politice. Pravda je, že to bylo ještě před rokem 1870, kdy umírá. Takže „modernizaci“ české politiky, ke které dochází po vyhlášení dualismu Rakousko-Uherska, už nemohl příliš komentovat.

Kromě té enormní práce, kterou udělal pro české písemnictví, českou slovesnost a pro celé české dějiny, také komentoval politiku českou, upozorňuji, že před Staročechy a Mladočechy, a přitom reflektoval porevoluční Evropu roku 1848 a další léta chaosu a nástupu konzervatismu.

Možná, že by bylo zajímavé si přečíst některé z jeho poznámek k tomu, jak se mají Češi chovat ve smyslu politickém, zda mají proti sobě vést válku „trojího lidu“ a nebo být lidem jednotným… A tím povýšit význam Karla Jaromíra Erbena nad úroveň školního memorování a odpovědí na maturitní otázky,“ dodal Zdeněk Zbořil.

Dokonce i mnozí ze současných interpretů české politiky by mohli jako domácí úkol alespoň desetkrát napsat vlastní rukou:

Jisté a pevné jsou osudu kroky,
co má se státi, stane se;
a co den jeden v své pochová toky,
druhý zas na svět vynese.

Nenaříkejte, neštěstí a osud
že vás tak tvrdě potkaly,
však naříkejte, že jste jimi posud
rozumnější se nestali!

/Karel J.Erben Kyfice - Věštkyně, asi 1856/

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.