Svátek má: Matouš

Regiony

Velikost textu:

Se suchem i povodněmi chce bojovat Aliance pro vodu

Se suchem i povodněmi chce bojovat Aliance pro vodu

Téma hospodaření s vodou a s tím souvisejícího sucha i povodní je aktuální také pro Středočeský kraj (SČK).

Ilustrační foto
8. června 2019 - 12:30

Z toho důvodu vytvořilo Středočeské inovační centrum (SIC) novou platformu “Aliance pro vodu ve Středočeském kraji”, která umožní setkávání a sdílení zkušeností výzkumných organizací, firem, zástupců měst a obcí i dalších orgánů městské zprávy. Díky tomu by měli přinášet do praxe inovativní řešení v oblasti vodního hospodářství. První příležitost ke společnému hledání řešení dostali odborníci a starostové na konferenci s názvem “Zásobování pitnou vodou v kontextu (nejen) klimatických změn“.

Konference uspořádaná na konci května divizí Věda, výzkum, inovace (VVI) Středočeským inovačním centrem se setkala s pozitivním ohlasem a zúčastnilo se jí téměř 50 starostek, starostů či zastupitelů obcí. Konferenci zahájil svým vystoupením ředitel divize VVI, Ing. Marek Jetmar, Ph.D.

“Deset zástupců výzkumné, akademické i soukromé sféry ve svých příspěvcích hovořilo o zajištění a obnově zdrojů pitné vody, stavu a kapacitách vodohospodářské infrastruktury, kvalitě a bezpečnosti vody, suchu, retenci vody v krajině apod.,“ uvedl ředitel Středočeského inovačního centra Vilém Růžička.

Zástupci SČK obcím představili dotační programy, strategii a priority SČK v oblasti vodního hospodářství i výsledky analýzy „Zmírnění sucha a nedostatku vody ve Středočeském kraji“.

Středočeští starostové využijí bezplatné konzultace s odborníky
Tři čtvrtiny účastníků konference vyjádřily zájem o následnou odbornou konzultaci a uvedly, která vodohospodářská témata jsou pro ně a jejich obce nejpalčivější, a se kterými jim SIC a platforma Aliance pro vodu může pomoci. Největší zájem byl o téma dotačních příležitostí v oblasti vodohospodářství, o téma povodní a retence vody v krajině a v obcích. Účastníci se zajímali, jak zlepšit vodohospodářskou infrastrukturu v obcích a městech nebo o téma zlepšení a udržení kvality vody. “Konference pro mne byla vítanou příležitostí, jak získat v koncentrované podobě přehled o celém spektru vodohospodářských problémů a možných řešení. Uvítal jsem informace k dotačním titulům v této oblasti a jsem rád, že kraj k tomuto tématu organizuje setkání se starosty. Také představené inovace byly inspirativní a umožnily jiný úhel pohledu na současné problémy se suchem,” shrnul své dojmy z konference starosta obce Dolní Hbity Ing. Jan Michálek.

Poptávce ze strany zástupců obcí vychází Aliance pro vodu vstříc a již nyní chystá podzimní akce například na téma Retence vody v krajině a sídlech.

Dotační příležitosti pro obce
Zastupitelstvo Středočeského kraje bude na svém zasedání dne 24. 6. 2019 schvalovat Program 2019 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu podpory včasné přípravy projektů EU 2021+ a NIP. Tento Program 2019, v případě jeho schválení, umožní obcím, příspěvkovým organizacím obcí nebo dobrovolným svazkům obcí žádat od 10. srpna 2019 do 30. prosince 2019 finanční podporu na přípravu projektů v oblasti vodního hospodářství a dopravy, konkrétně na zajištění projektových dokumentací, analýz, studií nebo hydrogeologických průzkumů. Celkem je na žádosti vyčleněno 30 milionů Kč z rozpočtu Středočeského kraje.

Strategie a priority SČK v oblasti vodního hospodářství
V letech 2015 a 2018 postihla Středočeský kraj hydrologická sucha, která zapříčinila riziko ohrožení suchem a zásobování obyvatel vodou. Více než 86 % obyvatel Středočeského kraje je zásobováno vodou z vodovodu. Z hlediska povrchových vod jsou suchem nejohroženější obce, které využívají povrchové vody z toků s malým povodím a vydatností. Z hlediska podzemních vod jsou na tom nejhůř obce, kde se pro jímání podzemní vody využívá kopaných studen a mělkých vrtů.  „Ukázalo se, že celkově jsou suchem nejvíce ohroženy obce na Rakovnicku a Kladensku. Podniky povodí ve spolupráci s experty proto připravili řešení kombinovaných technických a přírodě blízkých opatření v povodí Rakovnického potoka,“ upřesňuje vedoucí oddělení vodního hospodářství SČK Marcela Burešová. Realizace první etapy navržených opatření ze studie „Přírodě blízká opatření v povodí Rakovnického a Kolešovického potoka“ si vyžádá investici v odhadované výši 554 mil. Kč.

Na základě usnesení vlády ČR v extrémně suchém roce 2015 zpracovala společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba a. s. analýzu k přípravě opatření ke zmírnění sucha a nedostatku vody ve Středočeském kraji. Ta ukázala, že SČK zásobuje pitnou vodou 65 % obyvatel z podzemních zdrojů, především v oblasti Káraný a Mělnická Vrutice, a zbylých 35 % z povrchových zdrojů (vodárenské nádrže a odběry z vodních toků – Mastník, Jizera, Labe a další). SČK s pomocí odborníků navrhl řadu konkrétních opatření, jak v budoucnu negativní dopady sucha nedostatku vody v SČK zmírnit.

“Plánovaná opatření vycházejí z odborných studií proveditelnosti. Na zprovoznění zdrojů u Lišanského potoka je vydáno stavební povolení, pro výstavbu retenčních nádrží je již vypracován Projekt pro územní řízení. Po jejich realizaci by mělo být trvale zajištěno zásobování obyvatelstva připojených obcí pitnou vodou a retenční nádrže by měly výrazně zlepšit vodní bilanci v tocích a umožnit jistou míru zemědělských závlah,” popisuje aktuální situaci Mgr. Tomáš Valer, předseda Vodohospodářského sdružení obcí Rakovnicka.
Kompletní prezentace s konkrétními plánovanými opatřeními Strategie a priority Středočeského kraje v oblasti vodního hospodářství naleznete zde.



Zadržet více vody v krajině? Nesmíme spoléhat na centrální řízení, musíme myslet a konat „lokálně“

S největším ohlasem se na konferenci setkala prezentace docenta doc. Dr. Ing. Tomáše Dostála, vedoucího Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT, jehož příspěvek se zaměřil na problematiku zadržování vody v krajině. Retenci je podle něj nutné zvyšovat, abychom zmírnili následky povodní a zároveň zadrželi vodu pro suchá období. Upozornil také na skutečnost, že Česká republika, jakožto střecha Evropy, ze které všechny řeky odtékají, je plně závislá na srážkách.

„Nelze ovlivnit, kolik vody v ČR spadne, ale lze ovlivnit kolik jí tu zůstane,“ řekl doc. Dostál a nastínil možnosti, jak současnou situaci se zadržováním vody v krajině zlepšit. „Neexistuje jedno univerzální opatření a vždy je potřeba kombinace několika přístupů. Je třeba využít jak přírodě blízká tzv. měkká opatření, tak i opatření technická, a nikdy nespoléhat na centrální řízení. Je nutné chovat se lokálně,“ doplnil. Podle Dostála je riskantní za každou cenu udržovat současný životní standard a je nutné sledovat skutečnou VODNÍ STOPU aktivit a výrobků.


Zelené střechy a dešťové zahrady
Nové trendy v hospodaření s vodou představil Doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D., ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT. To vzniklo v roce 2012 jako samostatný vysokoškolský ústav ČVUT za účelem zjednodušení spolupráce univerzity s průmyslem. Starosty středočeských obcí Frerkl seznámil s konkrétními možnostmi, jak zmírnit dopady klimatické změny, zlepšit hospodaření s vodou a mikroklimatické podmínky ve městech a obcích prostřednictvím tzv. zelených střech. Ty dokáží snížit teplotu střechy až o 50 °C a zpomalit nástup vody při bleskových srážkách.

Zkušenosti z praxe
S využitím zelených střech mají bohaté zkušenosti v obci Mnichovice. „V obci máme zelené střechy na budově tělocvičny a šaten základní školy a momentálně se chystáme ozelenit také celou plochu střechy jídelny. Po roce od osázení mohu říct, že to byl jednoznačně krok správným směrem, rostliny se rychle rozrostly a nebylo třeba je v obdobích sucha zalévat. Budovu celkově ochlazují a navíc to vypadá velmi esteticky. Chystáme také objekt pro akumulaci dešťové vody, kterou využijeme na zalévání školní zahrady a blízkého parku,“ shrnuje své zkušenosti s využitím zelených střech starostka Mnichovic Petra Pecková a dodává, že podobně uvažují také místní občanské iniciativy, které v rámci participativního rozpočtu přišly například s projektem, který chce na náměstí Mnichovic vysít místo trávníku odolné luční trvalky, které lépe drží v krajině vodu.

Dešťové zahrady
Vysoké teploty a extrémní sucha mohou podle Ferkla efektivně řešit také tzv. „dešťové zahrady“. „Cílem dešťových zahrad je zachytit veškeré srážky dříve, než voda odteče do kanalizace. Tím se zamezí přetížení kanalizace a sníží se riziko povodní. Vsakováním se obnovuje zásoba podzemních vod a výparem z povrchů zase přirozený koloběh vody, což má příznivý vliv na stabilizaci klimatu,“  vysvětluje princip dešťových zahrad.

Středočeské inovační centrum (SIC) svou činností dlouhodobě podporuje výzkum, vývoj a inovace a pomáhá vytvářet spolupráci mezi podnikatelskou a akademickou sférou na území Středočeského kraje. Funguje jako platforma k propojování lidí, firem, výzkumných organizací a obcí, snaží se je inspirovat a poskytovat nástroje k tvorbě lepších řešení. Zakládajícími členy SIC jsou Středočeský kraj (SČK), Fyzikální ústav AV ČR, Astronomický ústav AV ČR, a Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, V roce 2018 se dalším významným členem stalo ČVUT v Praze.

(jv,stredoceskenovinky.cz,foto:arch.)