Tento nepůvodní druh se šíří v mnoha oblastech České republiky a vytlačuje z přírody místní druhy květin. Vytváří husté, zapojené porosty, ve kterých se původní druhy nedokáží prosadit. Navíc obohacuje půdu o dusík, takže pomáhá zvyšování početnosti plevelů, jako jsou kopřiva nebo šťovík.

„Do rezervace velkých kopytníků se lupina šíří z okolních pozemků, kde proti ní nikdo nezasahuje. Přestože již několik let lupinu na území rezervace likvidujeme, kvůli neustálému šíření z okolí jí postupně přibývá. Proto jsme se letos zaměřili i na nejbližší okolí rezervace, tak abychom omezili hlavní zdroj, odkud lupina expanduje do okolí,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.  

Čtrnáct dobrovolníků vybavených rýči vyrývalo lupinu i s kořeny. „Lupina je mnoholetá rostlina. Pouhé utržení květu tak nestačí, protože by další rok opět vyrostla z kořenů. Ale i utržené květu je v případě tohoto druhu minimální prevence, protože zabrání dozrání a rozšíření semen, kterých tato rostlina dokáže vyprodukovat obrovské množství,“ doplnil Dalibor Dostál.

Bez pomoci dobrovolníků by ochránci přírody boj s nevítaným vetřelcem nezvládli. „Naše společnost každoročně umožňuje svým zaměstnancům věnovat se činnostem dobrovolnickým v organizacích dle vlastního výběru. My jsme si v letošním roce, stejně jako loni, vybrali rezervaci velkých kopytníků, která vznikla na území někdejšího vojenského prostoru v Milovicích. Tento projekt obecně prospěšné společnosti Česká krajina bereme jako unikátní krajinotvorný počin, při němž dochází nejen zpětné šlechtění pratura a rozšiřování stád zubrů a koní, ale díky spásání ploch tímto tradičním způsobem se daří prosadit vzácným druhům rostlin i hmyzu. Jedná se o nádherný příklad nastavení rovnováhy v přírodě přirozenou cestou a my jsme rádi, že můžeme být aspoň trochu při tom,“ vysvětlila Alena Kunzfeldová ze společnosti Beckman Coulter, odkud dobrovolníci na první milovické lupinobraní přijeli.

„Bez pomoci dobrovolníků bychom řadu aktivit v rezervaci nedokázali zvládnout. Od založení rezervace pomáhají s úklidem černých skládek, od loňského roku se zapojili také do boje s invazními rostlinami. Dobrovolníkům, kteří letos přijeli, musím zvlášť poděkovat, protože některé firmy nám dobrovolnické dny odřekly kvůli panice vyvolané výskytem azbestu v bývalém vojenském prostoru,“ zmínil Dalibor Dostál. Loni studenti z České zemědělské univerzity pomáhali odstraňovat invazní rostlinu celík kanadský, letos poprvé se brigáda zaměřila na lupinu.

Velcí kopytníci zajišťují v rezervaci prakticky všechny potřebné managementové aktivity, od spásání agresivních trav přes narušování a strhávání drnu až po údržbu tůní. Jediné, kde je jejich činnost potřeba doplnit, je odstraňování škod způsobených člověkem. Kromě likvidace černých skládek a pozůstatků po činnosti armády do této oblasti spadá právě likvidace invazních druhů, které člověk do české přírody zavlekl z jiných kontinentů, a zpomalování expanze křovin, které se šíří kvůli změně klimatu a zvyšování koncentrace atmosférického dusíku produkovaného průmyslem, energetikou a dopravou.

Lupina mnoholistá je původní v Severní Americe, kde roste od jižní Aljašky až po Kalifornii. V České republice patří k nejnebezpečnějším invazním druhům. Zvířata na pastvinách se jí vyhýbají, protože je jedovatá. „Kromě likvidace lupiny v přírodě je třeba zajistit, aby se tento škodlivý druh dál nešířil do volné krajiny. Podobně jako u dalších invazních druhů by měl být proto zakázán její prodej v zahradnictvích a pěstování na zahradách, odkud se šíří dál do přírody,“ konstatoval Dalibor Dostál. Lupinu v minulosti vysévali myslivci jako krmivo pro zvěř nebo správci komunikací ke zpevnění náspů silnic a železnic.

V rezervaci velkých kopytníků a v jejím okolí se ochránci přírody zaměřují především na likvidaci čtyř druhů invazních rostlin, kromě lupiny mnoholisté a celíku kanadského jsou to také dřeviny trnovník akát a javor jasanolistý. „Potlačování invazních druhů je nejdůležitější úkol, kterému by se měla věnovat ochrana přírody i vlastníci pozemků na území Národní přírodní památky Mladá, která pokrývá větší část bývalého vojenského prostoru,“ uzavřel Dalibor Dostál.  

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Středočeskénovinky.cz informoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.