Svátek má: Adriana

Sport

Velikost textu:

Kraus: Sport je jen a jen obětí neschopnosti státního aparátu

Kraus: Sport je jen a jen obětí neschopnosti státního aparátu

Michal Kraus dostal velice prestižní cenu serveru Sportovnílisty.cz jako vítěz celoroční čtenářské ankety Kdo je kdo za rok 2016. Získal celkem 71% kladných hlasů.

Lukáš Krpálek předává cenu Michalu Krausovi
3.červen 2017 - 09:40

V rozhovoru pro Sportovnilisty.cz Michal Kraus uvedl, jak si považuje nejenom samotné ceny, ale především  samotné podpory desetitisíců respondentů.

"Jsem rád, že moje práce pro sport za posledních téměř 30 let doznala ocenění mnoha z těch, kterým se snažím pomáhat a propagovat fakt, že sport v dnešní době už není dávno jen tělesná výchova nebo volnočasová zábava, ale plnohodnotný ekonomický a sociální faktor ovlivňující kvalitu lidského života a zdraví ve všech věkových skupinách, nejrychleji se rozvíjející průmyslové odvětví, které zásadním způsobem ovlivňuje nejen rozvoj ekonomiky, ale i příjmy a výdaje státního či veřejných rozpočtů, vědu i výzkum nových technologií, tvoří významnou součást mezinárodní politiky státu a odvětví, které tak či onak zasahuje a zásadním způsobem ovlivňuje i celou řadu dalších činností a oborů.
    
Velmi si vážím toho, že jsem prvním vítězem této nejvýznamnější ankety, ve které sportovci hodnotí ty, kteří jim pomáhají podmínky pro sport vytvářet. Naopak mě velmi mrzí, že mezi těmi 29%, kteří mou práci pro sportovní prostředí nehodnotili kladně, jsou pravděpodobně ti, kteří nejvíce ovlivňují úroveň podpory sportu ze strany státu – zástupci MŠMT," uvedl v rozhovoru pro Sportovnilisty.cz Michal Kraus.

Na otázku proč si myslí, že právě tito lidé jsou proti němu, respektive proti sportu, odpověděl Michal Kraus:
"Za poslední necelé tři roky jsem sám anebo ve spolupráci s řadou sportovních odborníků v ČUS i SSS ČR, ale i ve sportovní komisi ČSSD, zpracoval a na MŠMT předložil téměř 60 materiálů analytické, metodické, koncepční i programové povahy, které by měly vytvořit dokonalý systém státní péče o sport a vycházejí z principu, že péče státu o podporu sportu je stejně tak veřejná služba, jako zdravotnictví, školství, sociální péče či kultura a že si tedy zaslouží obdobný systém podpory, financování a vytváření legislativních, organizačních i institucionálních podmínek. Bohužel až na výjimky ty stovky stránek dokumentů byly oním pověstným házením hrachu na zeď, nemám–li použít jiného, ostřejšího přirovnání stejného významu.
    
A navzdory všem těm návrhům, doporučením, programům, vyhodnocováním příčin nedostatečné státní péče, poukazování na zaostávání státní péče o sport v ČR oproti státům EU, které na ministerstvu nikdo nečetl, nerespektoval, neakceptoval a nepochopil, je dnes sport v ČR ve vůbec nejhorší situaci v celé své historii.
    
Je to jen důsledek toho, že během posledních dvou let se státní péče o sport dostala do rukou laiků, neodborníků a ambiciózních politiků, pro které sport není předmětem starostlivosti a péče, ale prostředkem vlastního zviditelňování, a to jak na vládní, tak i na parlamentní úrovni."


"Vedení ministerstva a především celý úsek sportu ovládli z pohledu sportu laici. Personální politika, jejímž hlavním rysem byl názor, že každý ze sportovního prostředí je ve střetu zájmu a tudíž pro MŠMT neakceptovatelný, totálně zdecimovala úsek podpory sportu, který je v současnosti neakceschopný, neschopný a je hlavní překážkou státní podpory sportu. Nedovedu si představit, že by se podobně choval např. ministr zdravotnictví při obsazování úseku zdravotní péče na Mzdr s tím, že každý lékař je ve střetu zájmu.

Úředníci, kteří nejsou schopni včas ani správně rozdělit stále se navyšující finanční prostředky do sportu, svou neschopností nejenže porušují zákonná ustanovení pro financování neziskového sektoru, ale též působí i značné hospodářské škody sportovnímu prostředí, kde jednotlivé subjekty propadají do druhotné platební neschopnosti, jsou vystavováni hrozbám exekuce, nuceni si brát nevýhodné úvěry. Zaměstnanci sportovních klubů, jednot či svazů se dostávají do tíživé sociální situace, atd., atd., protože sportovní svazy a sportovní organizace staly jediným prostředím, které na svou činnost od státu neobdrželo v polovině roku ani jednu korunu. Nedovedu si představit, co by nastalo, kdyby se něco podobného přihodilo ve školství, zdravotnictví, kultuře či sociální péči.

Díky přístupu MŠMT se stát stal nepřítelem českého sportu, jeho představitelé jsou kriminalizováni za snahu napravit nesmysly vzešlé z neodborné a pomalé rozhodovací úřednické mašinerie, ministryní školství, mládeže a tělovýchovy, která má vytvářet podmínky pro podporu a rozvoj, je sport označován za rizikové prostředí pro úředníky státní správy, NKÚ hovoří o tom, že investiční prostředky do sportu jsou rozdělovány netransparentně.
    
Ale viníkem tohoto stavu přeci není sport, ale státní úředníci. Sport je jen a jen obětí neschopnosti státního aparátu nastavit jasná, zřejmá a správná pravidla, která budou reflektovat a respektovat aktuální potřeby sportu.
    
Zanedbanost sportovní infrastruktury je ohromná a vnitřní dluh na sportovních zařízeních v majetku sportovních subjektů stoupá v posledních letech každoročně nejméně o jednu miliardu. A přitom stát neochotou a neschopností provést inventarizaci a pasportizaci sportovních zařízení v majetku sportovních subjektů a obcí či krajů (včetně školních zařízení), jejíž realizaci si sám uložil v koncepci Sport 2025, rozděluje investiční prostředky zcela naslepo bez ohledy na doporučení sportovního prostředí, a to na základě subjektivně vyhodnocených subjektivně stanovených kritérií, která nejsou ani měřitelná ani vypovídající.

Co s tím?


Kladu si za nejdůležitější cíl, spolu s celou řadou mých spolupracovníků, přesvědčit politiky, aby nejpozději od jejich nového volebního období, které začne na podzim 2017, konečně realizovali myšlenku změny kompetenčního zákona a ustanovení samostatného orgánu státní správy pro sport, který kromě úseku péče o sport, o pohybové aktivity či sportovní infrastrukturu, bude mít též samostatný metodicko-koncepční odbor, legislativní odbor, ekonomický odbor, kontrolní odbor apod. A že tento orgán státní správy svěří politici odborníkovi, který nastaví pravidla činnosti tohoto orgánu včetně personálií tak, aby byl skutečným a fungujícím nástrojem státní péče o sport, jeho rozvoj a růst.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:ps)