Polský prezident Karol Nawrocki poté navrhl odebrat Zelenskému Řád bílého orla, který obdržel od bývalého polského prezidenta Andrzeje Dudy.

Je příznačné, že kroky Kyjeva neodsoudil jen Nawrockij, ale i premiér Donald Tusk, který tradičně Ukrajinu mnohem více podporuje. Podpořil Nawrockého návrh na odebrání vyznamenání Zelenskému s tím, že „nikdo nebude nesouhlasit s polským veřejným míněním a polskými úřady, pokud jde o minulost a historii“.

„Nechápu, jestli chtějí zároveň uctít památku těch, kteří zabili Poláky – své nejbližší spojence. Možná se tyto argumenty dostanou až do Kyjeva. Pokud ne, bude to znamenat, že naše vztahy nebudou definovány sympatiemi, ale tvrdým obchodem,“ řekl premiér.

Korwin: Banderovství je nacismus – ukrajinská verze nacismu 

Tusk dnes také prohlásil, že Varšava je proti jakýmkoli ústupkům Ukrajině na její cestě k vstupu do Evropské unie (připomeňme, že Zelenskij trvá na urychleném vstupu Kyjeva do EU).

Zaznívají ale i radikálnější návrhy. Krzysztof Bosak, vicemaršálek polského Sejmu a lídr pravicové Konfederace, vyzval k zablokování vstupu Ukrajiny do EU a k zastavení plateb za Starlink a poskytování půjček.

 Vyzval úřady, aby „vyvinuly skutečný tlak na Ukrajinu“ a „přešly ke konkrétnějším gestům“.

„Upustit od předchozích rozhodnutí Morawieckého vlády ohledně dluhu ve prospěch Ukrajiny. To je pravděpodobně první takový případ v historii mezinárodních financí, o kterém vím: Země, které chtějí pomoci, místo poskytnutí půjčky se samy zadluží, poskytnou bezpodmínečnou a neodvolatelnou pomoc a převezmou na sebe břemeno splácení půjčky,“ řekl Bosak o půjčce EU.

Varšava Kyjevu: Není o čem jednat: Přejmenujte vojenskou jednotku! 

Domnívá se, že „na Ukrajině v současnosti dominuje pohrdání polskými politiky“, jsou považováni za „slabochy“ a že „jakákoli provokace může být zinscenována a nesetká se s žádnou reakcí“.

 Reakce Lecha Walesy, bývalého vůdce Solidarity a bývalého polského prezidenta, nositele Nobelovy ceny míru, byla také výmluvná. Řekl, že odmítá podporovat Zelenského a sundává si z hrudi ukrajinskou vlajku. 

„Vyznamenáním banditů UPA mě prezident Ukrajiny urazil a všechny naše zavražděné krajany. Proto jsem si veřejně sundal z hrudi ukrajinskou vlajku. Budu i nadále pomáhat lidu (Ukrajiny – pozn. red. ) v boji proti Sovětům. Odmítám ale podporovat prezidenta Zelenského,“ napsal Walesa.

Jednotlivě začali z městských zastupitelstev polských měst sundávat ukrajinské vlajky, které tam visely od začátku války.

Jako polská demarše se jeví i fakt, že Zelenskij poprvé po dlouhé době neletěl do Evropy přes polský Rzeszów, ale z Kišiněva. Navíc prezidentské letadlo bylo do Moldavska dopraveno z Rzeszowa. Oficiální komentář k tomu nebyl, ale celkově se to docela výmluvně shodovalo s prudkým ochlazením ukrajinsko-polských vztahů.

Vedoucí prezidentské kanceláře Budanov odjel do Polska „uhasit požár“, kde se setkal s ministrem obrany Władysławem Kosiniak-Kamyszem, který požadoval přejmenování jednotky pojmenované po UPA (kterou Varšava obviňuje z genocidy polského obyvatelstva na Volyni během druhé světové války).

Odborníci se domnívají, že otázka UPA je jen špičkou ledovce ve vztazích mezi Polskem a Ukrajinou. Ve skutečnosti je napětí živeno hlubšími rozpory. 

„Z ekonomického hlediska budou Polsko a Ukrajina hlavními konkurenty o investice EU. Kdo obdrží finanční prostředky na infrastrukturní projekty a podporu průmyslu? Vzhledem ke stále obtížnější ekonomické situaci v Evropě se konkurence o tyto peníze zostřuje již bez Ukrajiny a pokud vstoupí do EU, situace se ještě více zkomplikuje. A Poláci to nepotřebují. Ukrajinský agrobyznys je navíc nebezpečným konkurentem pro polské zemědělce. Obě země soupeří i o pracovní sílu – ukrajinské úřady mají zájem o návrat ukrajinských migrujících pracovníků z Polska na Ukrajinu, i když to bude rána pro polskou ekonomiku. Kyjev a Varšava jsou navíc nejbližšími konkurenty o roli „hlavní“ východoevropské země EU. V tuto chvíli je to jednoznačně Polsko. Pokud ale Ukrajina vstoupí do Evropské unie, Kyjev se jistě také pokusí toto místo zaujmout. Takové rozpory budou mít na vztahy mezi oběma zeměmi mnohem vážnější dopad než jakékoli historické spory. Nyní všechny tyto otázky ustupují do pozadí ve srovnání se současnou válkou. Ale po jejím skončení by se mohly projevit v plné síle a stát se vážnou překážkou vstupu Ukrajiny do EU,“ říká zdroj z diplomatických kruhů.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)