Válka na Ukrajině se stále nebezpečněji přibližuje k hranicím NATO. V noci na 13. října zasáhly drony dvě obchodní lodě poblíž bulharského pobřeží. Jedna se potopila a jedenáct námořníků zůstává podle dosavadních zpráv nezvěstných. Druhé plavidlo bylo poškozeno. Jde již o druhý podobný incident během jediného týdne. Černé moře se tak postupně mění v prostor, kde může civilní loď skončit na dně, aniž by se vůbec podařilo spolehlivě určit útočníka.

Potopeným plavidlem byla nákladní loď HS Dignity pod vlajkou Guineje-Bissau. Z šestnáctičlenné posádky se podařilo zachránit pět lidí. Loď se nacházela poblíž bulharského pobřeží u obce Krapec. Druhým cílem se stala loď Chelsea 3, vlastněná ukrajinskou společností a plující pod maltskou vlajkou. Podle bulharských úřadů ji zasáhly tři letecké drony. Všech patnáct námořníků bylo zachráněno, pět z nich potřebovalo lékařské ošetření.

Bulharský premiér Rumen Radev svolal mimořádné bezpečnostní jednání, předvolal ruskou velvyslankyni a požádal NATO i Evropskou unii o pomoc. Sofie přitom připouští, že zatím nemá jednoznačné důkazy o původu dronů. Právě tato nejistota dělá z útoků mimořádně nebezpečný problém. Obchodní lodě jsou ničeny v bezprostřední blízkosti členského státu Aliance, ale odpovědnost stále není spolehlivě určena.


Podle bulharského ministerstva dopravy obě lodě napadené 13. října pluly bez nákladu. To je důležitá skutečnost. Samotné útoky tedy nelze vydávat za přímé zničení konkrétních zásilek obilí nebo jiných surovin. Ohrožují však bezpečnost tras, po kterých se podobné zboží přepravuje.

Právě zde vzniká širší ekonomické riziko. Rusko i Ukrajina patří mezi významné světové vývozce obilí a Černé moře představuje důležitou obchodní cestu. Pokud se útoky budou opakovat, rejdaři a pojišťovny mohou zvýšit rizikové přirážky nebo začít některé trasy omezovat. K hospodářskému narušení přitom není nutné potopit desítky lodí. Stačí, aby obchodní společnosti přestaly věřit, že dokážou bezpečně dopravit náklad do cílového přístavu.

Rusko je podezřelé. Důkazy ale stále chybějí

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha obvinil z útoků Moskvu a označil je za součást ruské snahy narušit civilní dopravu a světovou potravinovou bezpečnost. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila události za další eskalaci války vedené Ruskem proti Ukrajině.

Bulharský premiér Radev však odmítl jednoznačně určit viníka bez potřebných důkazů. Uvedl, že výsledky útoků prospívají Rusku. Takové hodnocení může být politicky významné, samo o sobě však neprokazuje, kdo drony vypustil.


Strategickým důsledkem je rostoucí nejistota civilní plavby. Pokud nebude možné včas identifikovat útočící prostředky a zabránit dalším zásahům, mohou obchodní společnosti přenášet stále větší část přepravy jinam. To by znamenalo vyšší náklady, delší dodací lhůty a oslabení regionálního obchodu. Zvlášť závažné je, že obchodní námořníci nejsou vojáci. Jejich životy se však stále častěji dostávají do přímého dosahu moderních zbraní, které nevyžadují přítomnost útočníka v místě zásahu.

NATO stojí před otázkou, kterou už nemůže přehlížet

Největší bezpečnostní význam incidentů spočívá v jejich blízkosti k bulharskému pobřeží. Nejnovější útoky se odehrály přibližně 15 až 18 námořních mil od pobřeží, tedy za hranicí teritoriálních vod, které podle mezinárodního práva sahají nejvýše do vzdálenosti dvanácti námořních mil. Samotné napadení obchodních lodí v této oblasti proto automaticky neznamená útok na území členského státu NATO ani automatické použití článku 5 Severoatlantické smlouvy. To ale neznamená, že Aliance může rostoucí riziko ignorovat.

Generální tajemník NATO Mark Rutte po rozhovoru s Radevem uvedl, že Aliance bude podle potřeby upravovat své obranné postavení na východním křídle. Bulharsko současně jedná s Rumunskem a Tureckem o možnostech posílení ochrany černomořské dopravy. Právě zde vzniká nepříjemná otázka pro evropskou bezpečnostní politiku. NATO disponuje rozsáhlými vojenskými kapacitami, ale opakované útoky ukazují, jak obtížné je zajistit ochranu civilního námořního provozu před relativně levnými bezpilotními prostředky.


Pro Českou republiku nejde o vzdálený problém. Narušení černomořských obchodních tras může ovlivnit ceny zemědělských komodit, přepravní náklady i fungování evropských dodavatelských řetězců. Současně se otevírá otázka, kolik dalších prostředků budou evropské státy muset investovat do sledovacích systémů, protivzdušné obrany a ochrany strategické infrastruktury.

Černé moře se postupně mění v další prostor, kde válka ničí civilní obchod a vytváří bezpečnostní rizika pro sousední státy. Dvě potopené lodě během jediného týdne nejsou jen tragédií jejich posádek. Jsou varováním, že samotná blízkost hranic NATO nedokáže obchodní dopravu ochránit. Pokud se nepodaří určit odpovědnost za útoky a přijmout účinná bezpečnostní opatření, může další incident přinést nejen nové oběti a hospodářské ztráty, ale také mnohem vážnější mezinárodní krizi.



Zdroje: 1. Associated Press – Drones hit ships in Black Sea, sinking one, 13. října 2026⁠; 2. Financial Times – Bulgaria suggests Russia behind ship attack that left 11 sailors missing⁠; 3. Bulharská veřejnoprávní televize BNT – Bulharsko odsoudilo nové útoky na obchodní lodě⁠; 4. Reuters – Eleven sailors missing after drone sinks ship off Bulgaria, 13. října 2026⁠