Jak deník poznamenává, v posledních letech v regionu výrazně vzrostl počet míst v národních měnách. Dohody o přechodu na tyto operace v přeshraničním obchodu již podepsaly Japonsko a Indonésie a také Thajsko, Malajsie, Indonésie a Filipíny.

V posledních letech region zaznamenal výrazný nárůst počtu zúčtování v národní měně, tedy obchodních transakcí prováděných výhradně v národních měnách zemí, které se jich účastní.
 

Postupná regionalizace systémů zpracování plateb, která obchází americkou globální rezervní měnu, se projevuje v podobě institucionálních inovací. V srpnu 2020 podepsalo ministerstvo financí Japonska dohodu s centrální bankou Indonésie o používání národních měn v bilaterálním obchodu. Cílem dohody je „posílení makroekonomické stability podporou používání národních měn v obchodu a přímých investicích mezi Indonésií a Japonskem".
 

V roce 2016 uzavřely Thajsko a Malajsie podobnou dohodu o používání bahtů a ringgitů. V následujícím roce se připojila Indonésie a na jaře 2019 následovaly Filipíny.

ASEAN se považuje za lídra v používání regionálních měn. Ale to není vše: ambice zemí jdou daleko za tento aspekt a směřují k větší ekonomické a politické integraci regionu jako celku. K dosažení tohoto cíle se ASEAN po vzoru Evropské unie snaží vytvářet společně řízené struktury.

Žádná jiná země v regionu nebyla tak důsledná v prosazování úplného vyloučení dolaru ze svých obchodních aktivit se svými sousedy jako Čína.
 
30letý multimiliardový kontrakt na plyn podepsaný ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na začátku zimních olympijských her znamená „strategický odklon od dolaru“ – Číňané budou platit za sibiřský plyn výhradně v eurech. . Souběžně se smlouvou o plynu na 10 let byla navíc prodloužena i smlouva o ropě. V jaké měně budou transakce v rámci této dohody prováděny, zatím není jasné.

V září loňského roku ruská ropná společnost Gazprom Neft oznámila, že vzájemné vyrovnání za určité služby mezi oběma zeměmi bude převedeno z dolarů na rubly nebo jüany. Mezitím podíl dolaru na čínsko-ruském obchodu klesl na méně než 50 % celkových transakcí.
 

V polovině února řekl šéf Čínské lidové banky Yi Gang, že větší pozornost věnovaná místním měnám posílila „finanční záchrannou síť“ regionu proti vnějším otřesům. Jak noviny poznamenávají, kroky Pekingu nesměřují pouze k přeměně jüanu na uznávanou měnu pro mezinárodní obchod, ale s ohledem na vzdálenou budoucnost – na rezervní měnu a skutečnou alternativu k dolaru.