Představa rychlého návratu levných peněz dostala další ránu. Americký Federální rezervní systém ve středu jednomyslně zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4 procenta. Jde o první zvýšení po více než třech letech. Ještě důležitější je výhled. Šestnáct z 18 představitelů Fedu očekává do konce roku nejméně ještě jedno zvýšení.

Fed současně zhoršil inflační prognózu. Růst cen měřený indexem PCE má letos dosáhnout 3,7 procenta a návrat k dvouprocentnímu cíli centrální banka očekává až v roce 2029. Americká ekonomika přitom zatím neochabuje natolik, aby Fed musel ustupovat. Odhad letošního růstu zvýšil na 2,3 procenta a nezaměstnanost očekává kolem 4,1 procenta.

Inflaci znovu živí energie, dovoz i silná ekonomika

Současný cenový tlak má několik zdrojů. Konflikt na Blízkém východě vytlačil ropu nad 100 dolarů za barel, obchodní bariéry zdražují část dovozu a americká ekonomika si stále udržuje vysokou spotřebu i investiční aktivitu. Maloobchodní tržby v srpnu vzrostly meziměsíčně o 1,2 procenta a překvapily svou silou.


Pět procent na americkém dluhu mění problém

Ještě závažnější zpráva přichází z trhu státních dluhopisů. Výnos desetiletého amerického Treasury se tento týden dostal nad pět procent a krátce dosáhl zhruba 5,04 procenta, nejvýše od roku 2007. Po rozhodnutí Fedu zůstávají dlouhodobé výnosy na mimořádně vysokých úrovních.

Tady se mění charakter amerického dluhového problému. Už nejde pouze o to, kolik Washington dluží, ale kolik bude muset za refinancování stále větší části dluhu platit. Vyšší výnos státního dluhopisu současně zdražuje financování firem, domácností i dalších zemí, protože americký trh funguje jako klíčová cenová základna světového finančního systému. Fed přitom nemá jednoduchý prostor výnosy srazit. Rozsáhlé nákupy státních dluhopisů by mohly snížit náklady vlády, ale zároveň by uvolňovaly finanční podmínky ve chvíli, kdy se centrální banka snaží inflaci brzdit. Analytici proto zatím zásah Fedu proti vysokým dlouhodobým výnosům nepovažují za pravděpodobný.

Drahé americké peníze nezůstanou v Americe

Evropa je však v obtížnější situaci než Spojené státy. Americká ekonomika stále vykazuje poměrně silný růst a spotřebu, zatímco Evropa současně řeší slabší průmysl, drahé energie a zhoršující se konkurenceschopnost. Další zdražování peněz by proto evropské podniky zasáhlo ve chvíli, kdy už čelí tlaku z USA a Číny.


Nejdůležitější zprávou středečního rozhodnutí Fedu proto není samotné zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu. Mnohem důležitější je kombinace ropy nad 100 dolary, desetiletého amerického dluhopisu kolem pěti procent, přetrvávající inflace a očekávání dalšího zvýšení sazeb. Po letech debat o velikosti amerického dluhu se tak do popředí dostává jiná otázka. Kolik už bude stát jeho financování.



Zdroje: 1. Reuters – Fed zvýšil sazby a signalizuje další zpřísnění⁠⁠; 2. Reuters – vysoké výnosy dluhopisů a možnosti Fedu⁠; 3. Reuters – německé výnosy se dostaly na maxima od roku 2009⁠