Migrace a ochrana vnějších hranic zůstávají výrazným evropským bezpečnostním tématem. Evropská unie od letošního června uplatňuje nový migrační a azylový pakt, který vedle solidarity mezi členskými zeměmi počítá s důkladnější kontrolou příchozích, hraničními procedurami a rychlejšími návraty lidí bez práva na pobyt. Celkový počet zjištěných nelegálních překročení vnější hranice EU přitom v první polovině roku meziročně klesal.

Jak rychle se může situace na konkrétním místě změnit, ukázala na konci července španělská Ceuta. Do enklávy na severu Afriky tehdy během mimořádné migrační vlny vstoupily desetitisíce lidí z Maroka, část z nich obeplouvala nebo obcházela hraniční bariéry. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska později uváděl přibližně 72 tisíc nepravidelných vstupů. Desítky lidí při pokusu dostat se do Ceuty zemřely a španělské úřady nasadily další policisty i vojáky. Později zveřejněné dokumenty ukázaly, že některé bezpečnostní složky už před masovým příchodem upozorňovaly na rostoucí počet příchozích po moři.

Události v Ceutě však nevypovídají o jednotném růstu nelegální migrace v celé Evropě. Ve Španělsku například po odečtení mimořádného případu Ceuty počet nepravidelných příchodů od začátku roku do konce srpna meziročně klesl o 14 procent. Ceuta představovala natolik mimořádnou událost, že samotné přechody z konce července posunuly španělská roční čísla na rekordní úroveň.


V sousedním Rakousku se mezitím do popředí dostal politický islám. Kancléř Christian Stocker prosazuje jeho zákaz prostřednictvím ústavního zákona a argumentuje tím, že stát musí tvrdě reagovat, pokud je náboženství politicky zneužíváno. Na Stockerův postoj nyní navázal bývalý prezident Miloš Zeman, který připomněl vlastní vystoupení na pražském Albertově v době migrační krize roku 2015.

„Před jedenácti lety jsem na Albertově varoval před nebezpečími spojenými s politickým islámem a nekontrolovanou migrací. Tehdy mi vytýkali, že straším neexistujícím problémem. Dnes rakouský kancléř Christian Stocker prosazuje zákaz politického islámu ústavním zákonem a říká, že pokud je náboženství politicky zneužíváno, musí tomu stát čelit se vší tvrdostí,“ napsal Zeman.


Po jedenácti letech míří jeho kritika znovu i na domácí politiky. „Přesto jsou v naší zemi politici, kteří stále odmítají vidět realitu. Stejně jako před ní zavírali oči v roce 2015,“ napsal.

Připomněl také spory o bezpečnostní kontroly na Pražském hradě. Proti nim v únoru 2019 protestoval i tehdejší místopředseda Senátu Jiří Růžička, který přijel na Hrad na běžkách. Růžička opatření považoval za zbytečná a prosazoval volnější průchod areálem. Zeman dnes jeho tehdejší počínání popisuje podstatně ostřeji.


Zeman připomněl také bezpečnostní seminář v Poslanecké sněmovně spoluorganizovaný poslancem Josefem Nerušilem, kterého se účastnil předseda Sněmovny Tomio Okamura. Tématy byly migrace, teroristické hrozby a práce zpravodajských služeb.

„O to cennější je hlas odborníků a takové iniciativy, jako byl seminář organizovaný poslancem Josefem Nerušilem, jehož se zúčastnil také předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Seminář se věnoval problémům migrace, teroristických hrozeb a činnosti zpravodajských služeb,“ napsal Zeman.

„Rizika se dnes nesnižují, naopak. Stále platí mé tři věty k migraci: ‚Nikdo vás sem nezval. Když už jste tady, řiďte se našimi pravidly. Jestliže se vám to nelíbí, odejděte,‘“ uzavřel svůj komentář Zeman.