Když ukrajinské protikorupční orgány 19. srpna zveřejnily první část operace Forrest Gump, příběh vypadal na první pohled poměrně jednoduše. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Specializovaná protikorupční prokuratura (SAPO) tvrdí, že organizovaná skupina legalizovala 150 milionů hřiven v hotovosti, které následně posloužily ke složení kauce za bývalého ministra energetiky a spravedlnosti Hermana Haluščenka, stíhaného v rozsáhlejší kauze Midas. K operaci měla být podle vyšetřovatelů využita také státní Sense Bank.

O dva týdny později už je takový popis příliš úzký. Forrest Gump se propojil s druhou operací nazvanou Themis, která se týká údajného nezákonného ovládnutí podniků a nemovitostí za pomoci zásahů do informačních systémů ministerstva spravedlnosti a padělaných dokumentů. Další vývoj navíc otevírá ještě citlivější otázku. Zda lidé spojovaní s vyšetřovanou skupinou disponovali kontakty a vlivem nejen ve státní bance a státní správě, ale také v justičním prostředí. Takový systém zatím před soudem prokázán nebyl. Indicií, které NABU a SAPO prověřují, však přibývá.

Sense Bank už není vedlejší postavou příběhu

Vrchní protikorupční soud se 2. září zabýval procesním opatřením vůči předsedovi představenstva státní Sense Bank Oleksiji Stupakovi. Prokuratura požadovala jeho vzetí do vazby s možností složení kauce 150 milionů hřiven. Soud zvolil podstatně mírnější opatření a stanovil kauci ve výši 15 milionů hřiven. Stupak zároveň dostal procesní povinnosti, mimo jiné omezení kontaktů s některými lidmi z banky, Národní banky Ukrajiny a dalšími osobami spojovanými s případem.

Rozdíl mezi návrhem prokuratury a rozhodnutím soudu je důležitý. Ukazuje, že soud v této fázi nepřijal požadavek žalobců v celé jeho přísnosti. Neznamená to však, že by odmítl samotné podezření nebo vyšetřovací konstrukci kolem banky.

Podle NABU měla organizovaná skupina v červnu získat faktickou kontrolu nad Sense Bank, otevřít v ní účty ovládaných společností a koordinovat přes ně pohyb prostředků určených k následné legalizaci a složení Haluščenkovy kauce. Vyšetřovatelé tvrdí, že vedení banky mělo být do některých operací zapojeno.


Ještě dříve Národní banka požadovala ukončení pravomocí předsedy dozorčí rady Sense Bank Mykoly Hladyšenka. Po zveřejnění materiálů NABU dospěla k závěru, že nesplňuje zákonné požadavky na nezávislost, a zahájila také posouzení kolektivní způsobilosti celé dozorčí rady.

Sense Bank se tak z instituce, přes kterou podle vyšetřovatelů prošla část peněz, stává jedním z klíčových míst celé kauzy. Zároveň ale stále není možné tvrdit, že banka jako instituce byla řízena z prezidentské kanceláře nebo že její systémové zneužití už bylo prokázáno.

Od banky vede vyšetřování k justici

Druhá část případu je potenciálně ještě závažnější. NABU a SAPO už v srpnu oznámily, že stejnou skupinu vyšetřují v rámci operace Themis. Podle protikorupčních orgánů měla usilovat o získání lukrativních nemovitostí a dalších podnikatelských aktiv prostřednictvím neoprávněných zásahů do informačních systémů ministerstva spravedlnosti a padělání soudních rozhodnutí a dokumentů o vlastnictví.

Koncem srpna proto přibylo podezření podnikateli a bývalému poslanci Dněpropetrovské oblastní rady Vasylu Astionovi. Vyšetřovatelé tvrdí, že se podílel na nezákonném převzetí dvou podniků s aktivy v hodnotě 248 milionů hřiven a že jeho úlohou mělo být také využívání kontaktů a vlivu v justičním prostředí k získání potřebných rozhodnutí obchodních soudů.

Nyní se objevila ještě citlivější linie. Poslankyně Nina Južanina z opoziční Evropské solidarity na jednání parlamentní vyšetřovací komise uvedla, že z nahrávek získaných NABU podle ní vyplývá možné působení bývalé zástupkyně šéfa prezidentské kanceláře Iryny Mudré na soudní prostředí.


Podle médií NABU 19. srpna provedlo u Dašutina prohlídku v souvislosti s operací Themis. K 2. září však Dašutin podle vyjádření NABU citovaného ukrajinskými médii nebyl oficiálně informován o podezření. Právě zde je nutné udělat jasnou hranici mezi faktem a interpretací. Není prokázáno, že prezidentská kancelář řídila rozhodování Nejvyššího soudu ani že soudci rozhodovali podle politických pokynů. Tvrzení o ovlivňování Porošenkova procesu v této chvíli vychází především z interpretace materiálů prezentované opoziční poslankyní a z informací o probíhajícím vyšetřování.

Pokud by však NABU a SAPO takový mechanismus doložily, změnilo by to charakter celé kauzy. Případ by už nebyl především vyšetřováním praní peněz. Šlo by o podezření, že jedna organizovaná skupina byla schopna současně využívat státní banku, kontakty ve vysokých patrech státní správy, podnikatelské struktury a vazby do justičního prostředí.

Zelenskyj se od lidí zasažených kauzou odděluje

Prezident Vladimir Zelenskij mezitím začal reagovat také personálně. Iryna Mudra byla po vypuknutí kauzy odvolána z funkce zástupkyně šéfa prezidentské kanceláře. Dne 2. září ji Zelenskyj společně s Viktorem Dubovykem vyřadil také z pracovní skupiny zabývající se otázkami boje proti mezinárodnímu úplatkářství. Mudra zároveň přestala být tajemnicí této skupiny.


Základní otázka Forrest Gump tím ale nemizí. Podle dosud zveřejněných materiálů se mezi podezřelými objevují bývalá zástupkyně šéfa prezidentské kanceláře, vysoký úředník jejího direktorátu právní politiky, představitelka ministerstva spravedlnosti, lidé z vedení státní banky, bývalý i současný politik a podnikatelé.

To samo o sobě není důkazem, že systém řídila prezidentská kancelář nebo prezident. Ve veřejně dostupných materiálech není doloženo, že by Zelenskyj dal pokyn k legalizaci peněz, ovlivňování soudů nebo jinému trestnému jednání.

Stejně opatrně je nutné zacházet se jménem současného šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Budanova. V médiích se objevují interpretace nahrávek a dalších materiálů, které jeho jméno s případem spojují. Ve veřejně dostupných soudních materiálech a oficiálních sděleních však zatím není potvrzeno, že by Budanov v kauze Forrest Gump obdržel oznámení o podezření.


Původních 150 milionů hřiven tak začíná být jen vstupní branou do mnohem širšího příběhu. Jedna větev vede od kauzy Midas a Haluščenkovy kauce přes legalizaci peněz ke státní Sense Bank a lidem spojeným s prezidentskou kanceláří. Paralelní operace Themis vede přes převody podniků a nemovitostí, ministerstvo spravedlnosti a podle vyšetřovatelů také kontakty v justičním prostředí.

Rozhodující bude, zda se tyto větve podaří NABU a SAPO před soudem skutečně spojit. Jestliže ano, Forrest Gump nebude příběhem několika úředníků a bankéřů, kteří pomohli zajistit 150 milionů hřiven na kauci. Stane se vyšetřováním možné sítě schopné pohybovat se mezi politikou, státní bankou, byznysem a justicí.

Jestliže se to nepodaří, zůstane část nejvýbušnějších tvrzení pouze souborem nahrávek, podezření a politických interpretací. Právě tato hranice dnes rozhoduje o tom, zda Ukrajina sleduje další velkou korupční aféru, nebo postupné odkrývání mechanismu, který mohl zasahovat mnohem hlouběji do fungování státu.



Zdroje: 1. HACC Decided – Forrest Gump a podezření kolem Sense Bank⁠; 2. HACC Decided – operace Themis a nové podezření Vasylu Astionovi⁠; 3. LB.ua – rozhodnutí Národní banky Ukrajiny o Oleksiji Stupakovi⁠; 4. Ukrainska pravda – Zelenskyj změnil složení protikorupční pracovní skupiny⁠; 5. Interfax-Ukraine – tvrzení o možné soudní větvi případu⁠