Tři nabídky za 39, 42 a 44 milionů korun měly ze soutěže vypadnout. Zakázku na rekonstrukci armádního objektu v Táboře pak podle investigativního publicisty vystupujícího pod jménem Thomas Paukner získala firma s nabídkou za 58 milionů korun. Cena měla následně prostřednictvím dodatků vzrůst až na 66 milionů korun bez DPH.

Paukner tento případ uvádí jako jeden z příkladů svého pátrání po veřejných zakázkách Armádní Servisní, příspěvkové organizace Ministerstva obrany. Ta zajišťuje správu, provoz, údržbu a rekonstrukce části armádního nemovitého majetku a související služby.

„Ve správě armádních nemovitostí se nesoutěží ‚košer‘. Levnější účastníci jsou z tendrů vyhozeni, s vyvolenými společnostmi jsou pak skrze dodatky navýšeny ceny plnění až o 30 %, někdy pouhé měsíce po uzavření smlouvy,“ tvrdí Paukner v textu zveřejněném v Deníku P., podle kterého nejde o ojedinělý případ. Uvádí, že dosud zmapoval dalších 27 zakázek Armádní Servisní v hodnotě přesahující dvě miliardy korun a nachází u nich opakující se postup.

Jedním z konkrétních případů je rekonstrukce objektu v Táboře. Veřejná zakázka s názvem „Tábor – rekonstrukce VUZ a vybudování KCVV – realizace“ byla zveřejněna v Národním elektronickém nástroji v roce 2024 a jejím zadavatelem byla Armádní Servisní.


Ani částka 58 milionů podle něj nebyla konečná. Tvrdí, že během pouhých tří měsíců od vyhlášení výsledků tendru uzavřela Armádní Servisní s vybranou společností dodatky, které cenu zvýšily až na konečných 66 milionů korun bez DPH.

„Jeden z dodatků o navýšení ceny byl uzavřen ještě dříve, než samotná smlouva,“ uvedl Paukner, který ve svém příspěvku odkázal také na zadávací dokumentaci zakázky v Národním elektronickém nástroji.

Pozornost věnuje také službám, které Armádní Servisní nakupuje od externích dodavatelů. Jako další příklad uvádí úklid a související služby v oblasti Moravy. Ještě v roce 2020 měly podle jeho údajů stát přibližně 30 milionů korun ročně. Od roku 2022 měla částka dosahovat 41 milionů korun bez DPH ročně a v roce 2025 podle Pauknera vzrostla zhruba o 60 procent na přibližně 65 milionů korun bez DPH.

„Rozsah plnění se přitom nezměnil,“ tvrdí Paukner. Za problém považuje také postup vůči novým zájemcům o zakázky. Pokud se podle něj do soutěží přihlásí noví dodavatelé s levnější nabídkou, Armádní Servisní je vyřazuje.

„Nejde o anomálii, ale systém, který provází dalších dosud zmapovaných 27 zakázek této státní organizace v hodnotě převyšující 2 miliardy korun,“ napsal.


„Existují dokonce dvě podnikatelské skupiny, které si Armádní servisní ‚obšancovaly‘ od úklidu, přes rekonstrukce a revize kotlů, až po stavební zakázky na nové objekty a rekonstrukce,“ uvedl. Ve zveřejněném příspěvku konkrétní názvy těchto skupin neuvádí.

Paukner současně odmítá spojovat popisované dění s jediným politikem nebo politickou stranou. Odpovědnost podle něj nelze jednoznačně přiřknout nikomu jinému než vedení samotné organizace. Větší pozornost věnovaná zakázkám by podle jeho odhadu mohla v součtu přinést úspory až ve stovkách milionů korun. Tvrdí, že takové částky v průběhu let končily u preferovaných dodavatelů.


Paukner vyzývá další média, aby předložené informace ověřila a obrátila se na dotčené subjekty. Podrobnější článek o svých zjištěních Paukner avizoval v Deníku P a na sociálních sítích, podporovatelům projektu Paukner Media jej zpřístupnil už dříve na HeroHero.

„I proto by bylo více než záhodno, aby alespoň u tohoto tématu mediální domy nepátraly po mé identitě, ale ověřily si předkládané informace a následně případně dotčené i konfrontovaly,“ uvedl Thomas Paukner.