Prezident republiky by už neměl pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky při mezinárodních organizacích. Pravomoc má přejít na ministra zahraničních věcí. Změnu navrhl poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček, zvolený za SPD. Spor se vede o to, zda jde o úpravu běžného zákona, nebo zásah do pravomoci, kterou prezidentovi přiznává přímo Ústava.

Vondráček svou obhajobu staví na rozdílu mezi velvyslancem zastupujícím Českou republiku u jiného státu a vedoucím stálé mise při mezinárodní organizaci. Prezidentovi mají zůstat velvyslanci u států, zatímco vedoucí stálých misí například při OSN, NATO či Evropské unii by pověřoval a odvolával ministr zahraničí.

„Dnes platí široká zákonná věta v zákoně o zahraniční službě: prezident pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských úřadů podle § 5 i § 6. Nová úprava tuto pravomoc zužuje. Vedoucí stálé mise u OSN, NATO, EU apod. by nově pověřoval a odvolával ministr zahraničí, který jim už nyní vystavuje pověřovací dopis. Prezidentovi zůstávají velvyslanci u států, kde se předkládají pověřovací listiny hlavě přijímajícího státu,“ uvedl Vondráček.


„Protiústavní to podle nás není, protože Ústava v čl. 63 odst. 1 písm. e) říká, že prezident ‚pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí‘. Spor je o význam slov. Předkladatelé tvrdí: ústavní pojem míří na klasické velvyslance u hlav států, ne automaticky na každého šéfa české mise kdekoli ve světě,“ vysvětluje.

Vondráček argumentuje také historií současné úpravy. Pravomoc prezidenta vůči vedoucím stálých misí spojuje se zákonem o zahraniční službě z roku 2017. „Pravomoc prezidenta u stálých misí do zákona o zahraniční službě přitom vstoupila až zákonem z roku 2017 s odkazem na praxi. Není to prastará ústavní samozřejmost, ale poměrně čerstvé zákonné rozšíření,“ napsal.

Pro svůj výklad uvádí také odbornou literaturu. Jmenovitě odkazuje na komentář k Ústavě Bahýľová, Filip a kol., komentář Rychetský a kol. a komentář Sládeček a kol. Vondráček jejich závěr vykládá tak, že se ústavní pojem vedoucí zastupitelské mise automaticky nevztahuje na každého vedoucího českého zastoupení v zahraničí.


Odpůrci změny vycházejí z širšího čtení článku 63 a namítají, že rozsah pravomoci dané prezidentovi Ústavou nelze zúžit běžným zákonem. Ve veřejné debatě se objevila také možnost, že by se změnou mohl zabývat Ústavní soud. Poslanec TOP 09 Jiří Pospíšil uvedl, že pokud úprava začne platit, je připraven podílet se na návrhu k Ústavnímu soudu.

Vondráček argumentuje také postavením vlády a prezidenta v zahraniční politice. Pravomoc podle článku 63 je kontrasignovaná, rozhodnutí prezidenta tedy vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a odpovědnost za ně nese vláda.


Další oporou jeho návrhu je rozdíl, který podle něj existuje už dnes. U velvyslanců vystavuje pověření prezident, zatímco vedoucím stálých misí vystavuje pověřovací dopis ministr zahraničí. Vondráček chce, aby tomu odpovídalo i rozhodování o jejich pověření a odvolání.

Změna podle něj neznamená vytlačení prezidenta ze zahraniční politiky. Hlavě státu mají zůstat ostatní zahraničněpolitické pravomoci včetně zastupování státu navenek, přijímání vedoucích cizích misí a pověřování velvyslanců u jiných států. „Nejde o zákaz prezidenta ‚mluvit do zahraničí‘: zůstává mu zastupování státu navenek, přijímání vedoucích cizích misí a pověřování velvyslanců u států. Mění se jen zákonný dosah u jedné kategorie vedoucích,“ uzavírá Vondráček.