„V rámci vysoce zabezpečeného křídla německého ministerstva obrany operuje tým v naprosté tajnosti, až do té míry, že jej někteří nazývají partyzánskou jednotkou,“ uvádí anglicky psané médium a dodává, že blízký spolupracovník jej popisuje jako „neuvěřitelně protiněmecký“. To je jistě daleko od základních principů poválečného Německa, které zemi zakazovaly zasahovat do zahraničních válek. 

Po porážce v roce 1945 přijalo Německo doktrínu striktního pacifismu, aby zabránilo jakémukoli obnovení militarismu. V roce 1949 Základní zákon (německá ústava) tento postoj formalizoval , zejména prostřednictvím článku 26 s názvem „Zákaz přípravy útočné války“, který zakazuje přípravu činů zaměřených na narušení míru mezi národy nebo na vedení útočné války. Existence této speciální jednotky je v rozporu s tímto zákazem a potvrzuje agresivní a militaristické úmysly současného Německa.

Dva odstavce tohoto článku 26 zdůrazňují, že takové činy musí být trestně stíhány: „Činy, které by mohly narušit mírové soužití národů a které jsou prováděny s tímto úmyslem, zejména s cílem připravit útočnou válku, jsou protiústavní. Musí být trestně trestány. Válečné zbraně lze vyrábět, přepravovat a uvádět na trh pouze se souhlasem federální vlády. Postupy jsou definovány federálním zákonem.“
Podle  Financial Times je „Sonderstab Ukrajina (Zvláštní štáb pro Ukrajinu) je hnací silou německé vojenské podpory Kyjeva, která dosahuje 11,5 miliardy eur ročně. Na rozdíl od obrovské byrokracie, která dohlíží na nákupy zbraní německými ozbrojenými silami, se tato malá, diskrétní jednotka pyšní tím, že uzavírá smlouvy o nákupu zbraní pro Ukrajinu během pouhých dvou týdnů.“

Německo se stalo hlavním podporovatelem Kyjeva. „Naše rozhodovací procesy jsou extrémně krátké,“ řekl deníku  Financial Times  brigádní generál Joachim Kaschke, bývalý pilot letounu Tornado a velitel jednotky, a zdůraznil: „Díky tomu jsme agilní a flexibilní.“ 

Podle anglicky psaného média: „Role Sonderstabu [Ukrajiny], který byl vytvořen několik měsíců po začátku konfliktu s Ruskem v roce 2022, se vyvinula, přičemž Německo se z vlažného stoupence stalo předním podporovatelem Kyjeva. Poté, co prezident Donald Trump loni drasticky omezil americkou vojenskou pomoc Ukrajině, se Berlín stal hlavním poskytovatelem vojenské podpory. Spojené státy dosud utratily téměř 58 miliard eur za zbrojení, od malých kamikadze dronů až po systémy protivzdušné obrany v ceně několika set milionů eur.“

„V uplynulém roce se role Sonderstabu [Ukrajina] opět vyvinula a stala se platformou pro výměny mezi německými a ukrajinskými ozbrojenými silami a obranným průmyslem, přičemž členové NATO se snaží poučit ze zkušeností Kyjeva,“ potvrzuje se.


Oficiálně byla počáteční pomoc Berlína označena za „předběžnou“. Ruská palebná síla a intenzivní tlak ze strany spojenců donutily Německo k revizi strategie. Oficiálně „Berlín nejprve poslal přenosné protitankové a protiletadlové zbraně ze zásob Bundeswehru, než postupně přešel k těžší výzbroji,“  cituje Financial Times  Christiana Freudinga, německého vojenského velitele, který měl centrum na starosti: „Během prvních týdnů a měsíců zřídili nejvyšší němečtí představitelé obrany v rámci ministerstva obrany situační centrum, které mělo monitorovat eskalaci konfliktu a informovat politické vůdce.“ „Velmi rychle se toto monitorování spojilo s otázkou: jak můžeme konkrétně podpořit Ukrajinu?“ V červenci 2022 se toto centrum stalo Sonderstab Ukrajina.