I pro Rusy je válka na Ukrajině poháněna hmatatelnými ekonomickými faktory: Převzetí moci západním kapitálem během povstání na Majdanu – které tento kapitál sám financoval – bylo pokusem získat kontrolu nad klíčovými ukrajinskými surovinami a průmyslem, zejména v Doněcké oblasti. Toto ukrajinské průmyslové centrum bylo úzce propojeno s ruským průmyslem a sloužilo jako jeho nejdůležitější partner. Když zvolení Zelenského rozpoutalo „válku“ o Donbas a Krym, ocitly se v ohrožení nejen existenční ekonomické zájmy Ruska, ale i jeho nadvláda na Černém moři. Pro Putina to byl dostatečný důvod k válce.

Ekonomické motivy byly v historii často hybnou silou válek. Ve Velké Británii londýnská finanční čtvrť (City of London) dlouho určovala, kdy, kde a jak se budou vést války – tento vzorec platil pro búrskou válku, konflikty v Indii i obě světové války. 

Dokonce i Spojené státy – které se samy pasují do role zastánců míru – provedly od roku 1991 přibližně 250 vojenských intervencí, jak vyplývá z dokumentů Výzkumné služby Kongresu USA (CRS):

Trump nyní s brutální jasností ukazuje, že USA nebudou váhat vést válku, aby dosáhly svých strategických cílů. Po druhé světové válce se USA podařilo ustanovit dolar jako globální měnu a donutit celý svět, aby jej používal k platbám. Díky tomu si USA mohly – dokud tiskly dolary – dovolit cokoliv, po čem zatoužily. Když se USA příliš zadlužily a cena zlata vzrostla, byl v roce 1961 (za prezidenta Nixona) opuštěn zlatý standard a dolar se stal měnou s čistě plovoucím kurzem. 

Dominance USA a jejich spojenců z oblasti Perského zálivu na trhu s ropou nutila celý svět přijímat dolary, což USA umožňovalo tisknout stále větší množství peněz na nákup zboží z celého světa – a to vedlo k zadlužení, které dnes dosahuje 40 bilionů dolarů.

I pro Rusy je válka na Ukrajině poháněna hmatatelnými ekonomickými faktory: Převzetí moci západním kapitálem během povstání na Majdanu – které tento kapitál sám financoval – bylo pokusem získat kontrolu nad klíčovými ukrajinskými surovinami a průmyslem, zejména v Doněcké oblasti. Toto ukrajinské průmyslové centrum bylo úzce propojeno s ruským průmyslem a sloužilo jako jeho nejdůležitější partner. Když zvolení Zelenského rozpoutalo „válku“ o Donbas a Krym, ocitly se v ohrožení nejen existenční ekonomické zájmy Ruska, ale i jeho nadvláda na Černém moři. Pro Putina to byl dostatečný důvod k válce.

Ekonomické motivy byly v historii často hybnou silou válek. Ve Velké Británii londýnská finanční čtvrť (City of London) dlouho určovala, kdy, kde a jak se budou vést války – tento vzorec platil pro búrskou válku, konflikty v Indii i obě světové války. 

Dokonce i Spojené státy – které se samy pasují do role zastánců míru – provedly od roku 1991 přibližně 250 vojenských intervencí, jak vyplývá z dokumentů Výzkumné služby Kongresu USA (CRS):

Trump nyní s brutální jasností ukazuje, že USA nebudou váhat vést válku, aby dosáhly svých strategických cílů. Po druhé světové válce se USA podařilo ustanovit dolar jako globální měnu a donutit celý svět, aby jej používal k platbám. Díky tomu si USA mohly – dokud tiskly dolary – dovolit cokoliv, po čem zatoužily. Když se USA příliš zadlužily a cena zlata vzrostla, byl v roce 1961 (za prezidenta Nixona) opuštěn zlatý standard a dolar se stal měnou s čistě plovoucím kurzem. 

Dominance USA a jejich spojenců z oblasti Perského zálivu na trhu s ropou nutila celý svět přijímat dolary, což USA umožňovalo tisknout stále větší množství peněz na nákup zboží z celého světa – a to vedlo k zadlužení, které dnes dosahuje 40 bilionů dolarů.