Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve svém nedělním pravidelném vysílání na sociálních sítích znovu otevřel téma úrokových sazeb. Podle premiéra jsou české sazby příliš vysoko, prodražují hypotéky a komplikují mladým lidem dostupnost vlastního bydlení. Babiš navíc toto téma přímo propojil s debatou o porodnosti, protože nedostupné bydlení považuje za jednu z překážek, kvůli nimž lidé odkládají založení nebo rozšíření rodiny.

Premiér připomněl dobu, kdy se hypoteční sazby pohybovaly kolem dvou procent, a kritizoval skutečnost, že české sazby zůstávají výše než v eurozóně. Podle něj není možné držet peníze dlouhodobě drahé kvůli rizikům, která vznikají mimo Českou republiku a která Česká národní banka (ČNB) sama nemůže ovlivnit.


Hypotéky se stávají součástí rodinné politiky

Babišova argumentace má širší rozměr. Hypotéky už neprezentuje pouze jako problém bank a měnové politiky, ale jako jednu z podmínek rodinného života.

Pokud mladá domácnost nedosáhne na vlastní bydlení nebo musí na splátku vydávat velkou část příjmů, může rozhodnutí o dítěti skutečně odkládat. Dostupnost bydlení se proto stále častěji objevuje vedle příjmů, školek a pracovních podmínek jako jeden z faktorů, které ovlivňují rodinné plány. Tady se premiérova kritika ČNB propojuje s jeho nynější snahou hledat výraznější podporu porodnosti. Pokud stát chce motivovat rodiny k druhému nebo třetímu dítěti, nemůže podle této logiky přehlížet cenu jejich největšího životního výdaje.

Samotná repo sazba ČNB samozřejmě neurčuje sazbu hypoték mechanicky. Banky vycházejí také z dlouhodobých tržních sazeb, vlastních nákladů na financování, rizikovosti klientů a konkurence. Nastavení měnové politiky ale cenu peněz v ekonomice významně ovlivňuje.

ČNB říká: Inflace ještě není definitivně vyřešena

Srpnová meziroční inflace činila 1,9 procenta a byla tedy těsně pod dvouprocentním cílem ČNB. To ale podle centrální banky neznamená, že je možné automaticky začít sazby snižovat.


Člen bankovní rady Jan Kubíček je ještě opatrnější. Upozorňuje, že jádrová inflace zůstává poblíž tří procent a ani případné další zvýšení sazeb nepovažuje za vyloučené. ČNB ve své aktuální prognóze očekává pro rok 2027 průměrnou inflaci kolem 2,5 procenta.

Podstata rozdílu je proto jasná. Premiér vidí vysoké sazby především jako překážku investic, bydlení a rodinného života. ČNB se obává, že příliš rychlé uvolnění měnové politiky by mohlo znovu podpořit úvěrovou poptávku, ceny nemovitostí a následně i inflaci.

Levnější peníze ano, ale bez návratu vysoké inflace

Babiš správně upozorňuje, že dostupnost bydlení se stává jedním z největších ekonomických problémů mladé generace. Pokud zůstanou hypotéky dlouhodobě drahé, rodinná politika tento problém jen obtížně obejde.

Stejně legitimní je ale argument ČNB, že dlouhodobě levné úvěry mohou fungovat pouze v prostředí cenové stability. Hypotéka se sazbou o procentní bod nižší domácnosti příliš nepomůže, pokud se současně znovu rozjede inflace a ceny bytů začnou růst ještě rychleji.


Další měnové jednání bankovní rady se uskuteční 17. září. Všech sedm členů rady se jej má zúčastnit a toto zasedání ukáže, zda převáží opatrnost, nebo zda se začne měnová politika znovu měnit. Babiš proto otevírá legitimní debatu. Dostupné bydlení a hypotéky nejsou okrajovým ekonomickým tématem. Ovlivňují spotřebu, investice, mobilitu pracovní síly i rozhodování lidí o rodině.

Klíčové ale bude, aby se z veřejného tlaku na ČNB nestal jednoduchý spor o to, kdo má pravdu. Premiér má důvod tlačit na dostupnější bydlení, centrální banka má povinnost chránit cenovou stabilitu. Smysluplná politika musí dokázat obojí.