Evropa se dostává do stále ostřejšího sporu o to, na co mají státy vydávat veřejné peníze. Zatímco vlády přijímají dlouhodobé závazky na zbrojení a pokračující podporu Ukrajiny, v ulicích evropských měst zaznívají požadavky na vyšší mzdy, dostupné bydlení, kvalitní školství a zdravotnictví. Rozdíl mezi bezpečnostními prioritami vlád a sociálními očekáváními části veřejnosti se začíná měnit v otevřený politický konflikt. V Itálii a Německu již organizátoři demonstrací výslovně odmítají přesouvání prostředků ze sociálních služeb do vojenských rozpočtů. Evropa tak stojí před otázkou, která se při schvalování dalších miliard nedá obejít: kdo všechny nové závazky zaplatí a co přitom zbude na potřeby obyvatel?

Na sobotu 31. října jsou v Německu ohlášeny demonstrace iniciativy GenZ regelt, která vyzývá mladé lidi k protestům proti rostoucím životním nákladům, sociálním nerovnostem a nedostatečným investicím do školství. V Berlíně je od 14 hodin u Braniborské brány oficiálně registrována demonstrace proti vojenské povinnosti, požadující více peněz na školy a ochranu klimatu i dostupnější životní podmínky. Další pochod pod heslem „GenZ hat genug!“ má začít v 17.30 na Rosenthaler Platz. Protestní akce teprve proběhnou a jejich skutečný rozsah zatím není znám. Významné je však samotné propojení požadavků. Mladá generace nechce pouze vyšší sociální podporu, ale zpochybňuje také rozpočtové priority, které podle organizátorů upřednostňují zbrojení před vzděláváním a životními podmínkami mladých lidí.

Ještě otevřeněji formulují tento spor italské odbory. Organizace COBAS, USB a další svolaly na pátek 30. října celostátní stávku, jejíž požadavky zahrnují vyšší mzdy, ochranu kupní síly důchodů, dostupné bydlení a rozsáhlejší investice do školství, zdravotnictví a sociálních služeb. COBAS ve svém oficiálním prohlášení výslovně odmítá válečnou ekonomiku a přesouvání prostředků ze sociálních výdajů na zbrojení. Požaduje také výrazné snížení vojenských výdajů.


Ve Španělsku se nespokojenost soustředí na drahé bydlení a stav veřejného školství. Madridští učitelé požadují zvýšení mezd o 600 eur měsíčně, snížení počtu žáků ve třídách a lepší pracovní podmínky. Současně pokračuje společenský spor o nájemné, vystěhovávání a nedostatek dostupných bytů. Tyto protesty netvoří jednotné celoevropské hnutí a nelze tvrdit, že všechny vyvolaly vojenské výdaje nebo financování Ukrajiny. Jejich společným jmenovatelem je však rostoucí nespokojenost s tím, jak veřejné rozpočty reagují na potřeby obyvatel. V tomto prostředí získává spor o další miliardy na obranu stále větší politický význam.

Rozpočty ukazují změnu priorit. Německo přidává obraně 27 miliard

Rozsah evropského zbrojení je mimořádný. Podle Evropské obranné agentury dosáhly výdaje členských států EU na obranu v roce 2025 přibližně 418 miliard eur a letos mají vzrůst na 454 miliard eur, tedy více než 11 bilionů korun. Meziročně jde o zvýšení o 36 miliard eur, přibližně 877 miliard korun. Další dlouhodobé závazky vyplývají z dohody členských států NATO směřovat do roku 2035 k obranným a souvisejícím bezpečnostním výdajům ve výši pěti procent HDP. Nejméně 3,5 procenta má připadnout na základní obranné potřeby, zbývající část může zahrnovat širší bezpečnostní investice včetně ochrany infrastruktury a civilní připravenosti.

Konkrétní rozpočtové dopady jsou patrné v Německu, kde se připravují sobotní demonstrace. Podle vládního návrhu spolkového rozpočtu má základní rozpočet ministerstva obrany vzrůst z 82,7 miliardy eur v roce 2026 na 109,7 miliardy v roce 2027. Jde o zvýšení o 27 miliard eur, přibližně 658 miliard korun. Dalších téměř 30 miliard eur má být poskytnuto ze zvláštního fondu Bundeswehru.

Rozpočet spolkového ministerstva práce a sociálních věcí má naproti tomu vzrůst ze 197,3 na 201,5 miliardy eur, tedy o 4,2 miliardy eur. Sociální výdaje tedy neklesají, ale tempo jejich růstu je ve srovnání s obranným rozpočtem výrazně nižší. Přímé srovnání má své meze, protože jde o odlišné rozpočtové kapitoly a například školství financují v Německu z velké části spolkové země. Přesto tato čísla ukazují, jak rychle se mění rozložení nových federálních výdajů.


Ekonomické prostředí přitom další závazky komplikuje. Podle Eurostatu dosáhla zářijová inflace v Evropské unii 3,8 procenta. Veřejný dluh Francie na konci druhého čtvrtletí představoval 119,1 procenta HDP, v Itálii dokonce 139,9 procenta. Rostoucí náklady na obsluhu dluhu, energie a důchody omezují prostor pro další rozpočtová opatření. Stárnutí obyvatelstva navíc vytváří tlak na zdravotnictví a sociální systémy bez ohledu na vojenské výdaje.

Evropské vlády tak současně čelí dvěma odlišným požadavkům. Bezpečnostní instituce upozorňují na potřebu modernizovat armády a posilovat obranný průmysl. Část veřejnosti naproti tomu žádá důkaz, že nové vojenské závazky neomezí dostupnost základních služeb. Obě oblasti vyžadují dlouhodobé financování a obě soutěží o veřejné zdroje, pracovní sílu i politickou pozornost.

Ukrajina potřebuje další biliony. Rozhodnutí čeká i Česko

Napětí kolem evropských rozpočtů dále zvyšuje financování Ukrajiny. Podle údajů Evropské komise zveřejněných 28. října deníkem Financial Times zůstává pro rok 2027 nepokrytá potřeba přibližně 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun. Tato částka již zohledňuje plánovaných 45 miliard eur z evropské půjčky schválené pro období 2026 a 2027 a část dosavadních závazků dalších partnerů.


Problém navíc nekončí v roce 2027. Evropská komise již do návrhu dlouhodobého rozpočtu na období 2028 až 2034 zahrnula možnost mobilizovat dalších 100 miliard eur na podporu Ukrajiny. Jde zatím o návrh, nikoli o schválený závazek. Samostatně může pokračovat vojenská pomoc a další prostředky budou pravděpodobně záviset na potřebách obnovy zničené infrastruktury a případném poválečném uspořádání.

Při porovnávání těchto částek je nutné rozlišovat přímé rozpočtové výdaje, úvěry, záruky a vojenské dodávky. Nejde o totožné finanční nástroje a všechny nelze jednoduše sečíst. Každý nový závazek však přináší otázky budoucího financování, úrokových nákladů a rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.

Pro Českou republiku má tato debata přímý význam. Návrh českého státního rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 386 miliard korun a s výdaji na obranu státu ve výši 194,6 miliardy korun v příslušných rozpočtových kapitolách. Zároveň vláda navrhuje zvýšení národních výdajů na školství o 16 miliard korun a růst příjmů veřejného zdravotního pojištění o více než 50 miliard korun. Čísla ukazují, že ani české rozpočtové rozhodování není jednoduchou volbou mezi obranou a veřejnými službami. Stát se snaží financovat obojí, ovšem za cenu vysokého navrhovaného deficitu.


Evropský spor o priority se tak může dále vyostřovat. Vládám přibývají bezpečnostní a finanční závazky, zatímco obyvatelé očekávají dostupné služby, růst životní úrovně a jistotu, že další veřejné výdaje nezhorší jejich ekonomickou situaci. Zvyšování vojenských výdajů může být z hlediska evropské bezpečnosti potřebné. Stejně tak ale nelze přehlížet, že nedostatečné financování školství, zdravotnictví a bydlení může mít dlouhodobé hospodářské a sociální důsledky. Rozpočtová rozhodnutí proto vyžadují nejen bezpečnostní zdůvodnění, ale také jasné vyčíslení jejich dopadů na ostatní veřejné priority.

Zde leží podstata současného evropského konfliktu. Vlády dokážou vyčíslit nové zbrojní závazky i finanční potřeby Ukrajiny, ale stále obtížněji odpovídají na otázku, jak současně zajistí dostupné bydlení, školy a zdravotnictví. Demonstrace ve Francii, Španělsku, Itálii a připravované protesty v Německu ukazují, že debata o rozdělování veřejných peněz už není uzavřena v parlamentních výborech a na jednáních ministrů financí. Přesouvá se do ulic a nutí evropské vlády vysvětlovat nejen to, kolik chtějí vydat na bezpečnost, ale také jakou cenu za jejich rozhodnutí ponese každodenní život obyvatel.



Zdroje: 1. Berlínská policie – Registrované demonstrace na 31. října 2026⁠; 2. Evropská obranná agentura – Obranné výdaje EU v letech 2025 a 2026⁠; 3. Financial Times – EU žádá spojence o další peníze pro Ukrajinu; 4. Evropská komise – Návrh rozpočtu EU na období 2028–2034⁠; 5. Ministerstvo financí ČR – Návrh státního rozpočtu na rok 2027⁠; 6. Eurostat – Veřejné zadlužení členských států EU, druhé čtvrtletí 2026⁠