Itálie začíná naplno pociťovat hospodářské důsledky demografické krize. Vláda premiérky Giorgie Meloniové navrhla v rozpočtu na rok 2027 zrušení téměř sedmi tisíc pracovních míst ve veřejném školství. Opatření má snížit státní výdaje, vyvolalo však odpor odborů a ředitelů škol. Spor ukazuje problém, před kterým postupně stojí také Česká republika. Pokud se rodí stále méně dětí, mají státy snižovat náklady na školství, nebo využít demografický pokles ke zlepšení vzdělávání?

Návrh italského rozpočtu na rok 2027 počítá od školního roku 2027/2028 se snížením počtu učitelských míst o 4 925 a dalších 2 049 pozic administrativních, technických a pomocných pracovníků. Celkem má zaniknout 6 974 pracovních míst. Jde o plánované snížení personálních kapacit, nikoli o již rozhodnuté hromadné propouštění konkrétních zaměstnanců. Návrh vláda schválila 28. října, konečné rozhodnutí však přísluší parlamentu.

Opatření navazuje na dřívější škrty schválené v rozpočtu na rok 2025. Ty stanovily snížení počtu učitelských míst o 5 660 od školního roku 2025/2026 a dalších školských pozic o 2 174 od roku 2026/2027. Pokud současný návrh projde, dosáhne celkové snížení během tří školních roků 14 808 míst, z toho 10 585 učitelských.

Podle rozpočtových podkladů mají nové škrty přinést v roce 2027 úsporu 83,9 milionu eur, přibližně dvě miliardy korun. Od roku 2028 se očekávají roční úspory 251,7 milionu eur, tedy zhruba 6,1 miliardy korun. Pro vládu, která čelí vysokému veřejnému dluhu a omezenému rozpočtovému prostoru, představuje pokles počtu žáků příležitost ke snížení výdajů.

Demografické údaje jsou jednoznačné. Počet žáků italských základních a středních škol klesl z 8,4 milionu ve školním roce 2017/2018 na 7,7 milionu v roce 2024/2025. Během sedmi let tak ze škol ubylo přibližně 700 tisíc dětí. Podle statistického úřadu Istat se v roce 2025 narodilo pouze 355 772 dětí, meziročně o 3,8 procenta méně. Proti roku 2008 jde o pokles přesahující 38 procent. Úhrnná plodnost dosáhla historického minima 1,14 dítěte na jednu ženu a předběžné údaje za prvních sedm měsíců roku 2026 potvrzují další pokles počtu narozených.


Méně žáků neznamená automaticky méně učitelů

Proti plánovaným škrtům vystoupila italská asociace ředitelů veřejných škol ANP. Její předseda Antonello Giannelli upozornil, že pokles počtu žáků nemusí znamenat odpovídající snížení vzdělávacích a organizačních potřeb škol. Menší ročníky by podle něj mohly naopak umožnit individuálnější přístup, kvalitnější výuku a lepší podporu dětí. Odbory současně upozorňují, že italské školství se dlouhodobě potýká s nejistými pracovními smlouvami, nedostatkem personálu v některých oblastech a výraznými regionálními rozdíly. Plošné snižování počtu míst proto nemusí odpovídat skutečným potřebám jednotlivých škol.

Výmluvným příkladem je Milán. Přestože počet italských žáků celkově klesá, tamní školy obtížně získávají učitele. Podle údajů odborové organizace CISL bylo před začátkem školního roku v milánské metropolitní oblasti přibližně 4 300 volných učitelských pozic, z nichž asi pětina zůstávala neobsazena. Hlavním problémem jsou vysoké náklady na bydlení při platech stanovených celostátně.


Vláda má nepochybně důvod přizpůsobovat veřejné výdaje demografickému vývoji. Udržování dlouhodobě nevyužívaných kapacit představuje náklad, který může omezovat financování jiných služeb. Rozhodující však je, zda stát ruší skutečně nepotřebná místa, nebo pouze mechanicky přepočítává počet zaměstnanců podle počtu žáků.

Počet dětí totiž není jediným kritériem fungování školy. Stejné budovy vyžadují údržbu, dozor a technické zabezpečení bez ohledu na to, zda jejich třídy navštěvuje o několik žáků méně. Navíc roste potřeba individuální podpory, speciálních pedagogů a dalších odborných pracovníků. Demografický pokles proto nemusí znamenat pouze škrty. Může vytvořit prostor pro menší třídy, kvalitnější výuku a zlepšení vzdělávacích výsledků. Pokud stát všechny uvolněné prostředky odebere ze školství, této možnosti se vzdává.

Česko čeká stejná otázka. Rozhodovat se musí včas

Italský vývoj je důležitým varováním také pro Českou republiku. Podle Českého statistického úřadu se v roce 2025 narodilo pouze 77 636 dětí, nejméně v historii statistického zjišťování od roku 1785. Proti předchozímu roku jde o pokles o osm procent a ve srovnání s rokem 2021 dokonce o 31 procent. Úhrnná plodnost se snížila na 1,28 dítěte na jednu ženu.

Důsledky se začnou postupně promítat do školské soustavy. Nejprve pocítí slabší ročníky mateřské školy, poté základní a následně střední školy. Děti narozené v roce 2025 budou do prvních tříd přicházet zejména od školního roku 2031/2032 a v následujícím roce.


Pro českou školskou politiku vzniká zásadní otázka, jak bude reagovat systém financování. Pokud stát zachová dosavadní pravidla a bude pouze snižovat prostředky podle počtu žáků, může přijít o příležitost zlepšit vzdělávací podmínky. Pokud naopak část kapacit účelně využije, může snížit počty dětí ve třídách, posílit individuální podporu a zvýšit kvalitu výuky.

Současně bude nezbytné přizpůsobovat školskou síť skutečnému regionálnímu vývoji. Dlouhodobé udržování nevyužitých budov a kapacit nemusí být hospodárné, ale nepromyšlené rušení škol může zhoršit dostupnost vzdělávání a oslabit život v menších obcích. Rozhodnutí proto musí vycházet z demografických prognóz, dopravní dostupnosti a skutečných potřeb jednotlivých regionů.

Italský případ ukazuje, že demografická krize není pouze otázkou budoucích důchodů, zdravotnictví a nedostatku pracovních sil. Již nyní mění veřejné rozpočty a vytváří tlak na podobu školství.

Největším rizikem není samotný pokles počtu dětí, ale možnost, že stát využije demografickou změnu pouze k rozpočtovým škrtům. Méně žáků totiž může znamenat levnější školství, ale také příležitost k jeho výraznému zlepšení. Rozhodnutí, kterou cestou se vydat, bude jedním z důležitých úkolů evropské i české vzdělávací politiky.



Zdroje: 1. Reuters – Itálie plánuje snížit počet školských zaměstnanců kvůli demografické krizi; 2. ANP – Stanovisko italské asociace ředitelů škol k rozpočtu na rok 2027⁠; 3. ANSA – Rozpočtové škrty ve školství a očekávané úspory⁠; 4. Istat – Porodnost a plodnost v Itálii v roce 2025⁠