Publicista a poradce ministra zahraničí Pavel Šik se zaměřil na slábnoucí pozici německého kancléře Friedricha Merze. Za zásadní signál považuje už samotný fakt, že Politico začalo otevřeně rozebírat možnost jeho odchodu a dobu, která by následovala.

„Když člověk otevře ráno deník Politico a najde tam dva texty o možném konci německého kancléře Merze, je to už samo o sobě zpráva. A možná důležitější než samotný obsah těch dvou textů,“ napsal na sociální síti facebook Šik.

Politico podle něj informuje, že dvě evropské vlády už interně probíraly možné důsledky Merzova odchodu. Šik z toho vyvozuje mnohem širší závěr. „Pokud se v médiu, které čte celý bruselský politický aparát, začne řešit doba po jeho odchodu, prakticky už možná bylo rozhodnuto. Podle Politico dokonce dvě evropské vlády interně probíraly, co by jeho odchod znamenal. Ještě sedí v kanceláři, ale kolegové už řeší dobu, až odejde,“ dodal.


„Politico popisuje i to, proč se Merz nedokáže z tohoto propadu dostat, a ukazuje na napjaté vztahy v koalici mezi CDU a SPD, které podkopávají schopnost Berlína prosazovat společnou politiku,“ uvedl. Jako příklad pak uvádí spor kolem spalovacích motorů.

 „Například při debatě o ústupu od zákazu spalovacích motorů chtěli konzervativní ministři pravidla odstranit, zatímco sociální demokraté je chtěli zachovat. Německo tak nedokázalo formulovat jasný postoj ani k otázce tak zásadní pro vlastní automobilový průmysl,“ upozornil.

Právě stav německého průmyslu tvoří další část jeho argumentace. Podle analýzy EY během roku 2025 v německém průmyslu ubylo 124 100 pracovních míst, z toho téměř 50 tisíc v automobilovém průmyslu. Od roku 2019 zmizelo celkem přes 266 tisíc průmyslových pracovních míst. Šik k tomu poznamenal, že „se teprve o té největší vlně propouštění z VW, BMW nebo Mercedesu jedná“.

Merz má podle něj průmysl zachraňovat s koaličním partnerem, který má na část potřebných změn opačný názor. „Voličům slíbil obrat, ale uvnitř vlastní vlády musí složitě vyjednávat, zda a kam se vůbec obrátit. Výsledkem je slabý kancléř, který doma nedokáže sjednotit ani vlastní kabinet, ale v Bruselu chce působit jako rozhodný vůdce,“ shrnul Šik.


Samotné udělení ceny Šik hodnotí výrazně ostřeji. „Při absurdním udělování tzv. Vestfálské ceny míru vojenské alianci NATO, což by už samo o sobě vydalo na absurdní drama, Merz využil příležitosti a opět varoval, že se ruská válečná mašinérie může obrátit proti Německu a samozřejmě nezapomněl slíbit pokračující podporu Ukrajiny, jakoby chtěl dát najevo, že on jako jediný může potřebné peníze zaručit,“ uvedl.


Svou kritiku následně rozšiřuje na evropskou politiku. „A evropské elity začínají šílet při představě, že ve Francii zvítězí Le Pen a v Německu AfD a proto Politico mezi řádky ujišťuje své čtenáře, že pád Merze určitě nebude znamenat předčasné volby,“ míní.

Merzovo oslabování však Šik nevnímá jako jednoznačně dobrou zprávu pro Prahu. „Pro českou vládu přitom jeho slábnutí není zcela důvodem k oslavám. Při prosazování menšího evropského rozpočtu, změn emisních povolenek, omezení Green Dealu a přísnější migrační politiky potřebuje Praha německou váhu,“ upozornil.

Vzápětí ukazuje i opačnou stranu problému. „Na druhé straně kancléř zaměstnaný záchranou vlastního křesla a paralyzovaný koaličními dohady má méně síly prosazovat společné cíle. Hrozí ale, že případný nástupce může tyhle společné zájmy obětovat při vyjednávání o vlastní podpoře. Nic není, jak se říká, černobílé,“ dodal Šik.

Samotný Merzův konec proto nepovažuje za hotovou věc. Za významnou změnu pokládá už to, že se o jeho odchodu začalo vážně diskutovat. „Merzův odchod ještě není rozhodnutý, ale samotná debata o něm v nejdůležitějším bruselském deníku už mění jeho postavení. Spojenci zvažují, jak dlouho se na něj mohou spoléhat, a vlastní strana zřejmě začala interně počítat, zda s ním víc ztrácí nebo získává,“ uvedl Šik.

„Chtěl rozhodovat o budoucnosti Evropy a Evropa už začíná přemýšlet o budoucnosti bez něj,“ dodal na závěr Pavel Šik.

(Mareš, prvnizpravy.cz, foto: zai)