Politika

Velikost textu:

Milion za druhé dítě? Babiš otevírá boj s propadem porodnosti

Česko zažívá historický propad porodnosti. Premiér Andrej Babiš nyní otevírá debatu o milionu korun za druhé dítě a doživotní daňové úlevě za třetí. Pokud má stát vývoj změnit, symbolická opatření už stačit nebudou.

Andrej Babiš, premiér ČR

14.září 2026 - 06:01

V roce 2025 se v Česku narodilo pouze 77,6 tisíce dětí, nejméně v historii statistického zjišťování od roku 1785. Úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na jednu ženu. Ještě v roce 2021 dosahovala 1,83 a narodilo se 111,8 tisíce dětí. Během čtyř let tak počet narozených i úroveň plodnosti klesly přibližně o třetinu.

Premiér Andrej Babiš proto otevírá podstatně razantnější debatu o rodinné politice. Ve svém pravidelném nedělním vysílání oznámil, že chce svolat příslušné ministry a projednat konkrétní možnosti podpory. Mezi nimi výslovně zmínil milion korun za druhé dítě, doživotní daňovou úlevu za třetí dítě, podporu studujících rodičů, dětské skupiny a další opatření. Nejde zatím o vládní návrh ani připravený zákon. Významné je už to, že premiér otevírá diskusi o částkách a nástrojích, které mohou mít pro rozhodování rodin skutečnou ekonomickou váhu. Propad porodnosti totiž dosáhl rozsahu, při němž už nestačí drobné sociální korekce.

Češi děti chtějí, problém je dostat se od přání ke skutečnosti

Nejnovější Zpráva o rodině 2026 ukazuje důležitou věc. Přibližně 80 procent žen ve věku 18 až 49 let považuje za ideální mít alespoň dvě děti a téměř dvě třetiny bezdětných lidí ve věku 25 až 44 let vlastní dítě chtějí. Problém tedy nespočívá jen v tom, že by Češi přestali chtít rodiny.

Mezi rodiči má 61 procent tolik dětí, kolik si přáli, zatímco 34 procent jich má méně, než původně plánovali. Tento rozdíl mezi přáním a skutečností by měl být jedním z hlavních cílů nové rodinné politiky. Dostupnost bydlení, příjmová nejistota, obtížné skloubení zaměstnání s péčí o děti nebo obava z výrazného poklesu životní úrovně mohou rozhodnutí o dalším dítěti odsunout nebo úplně zastavit.

Debata o výraznější finanční podpoře proto smysl má. Druhé dítě pro domácnost často znamená další období omezených příjmů, vyšší náklady a potřebu většího bydlení. Jestli chce stát rodinám skutečně pomoci uskutečnit jejich původní plány, musí být podpora dostatečně výrazná, aby ji domácnosti vůbec pocítily. Milion korun už takovou částkou bezpochyby je.

Milion za druhé dítě by nebyl levný, ale demografie také něco stojí

Tak rozsáhlé opatření by samozřejmě znamenalo značné výdaje. Za první tři čtvrtletí roku 2025 se v Česku narodilo 22,8 tisíce druhorozených dětí. Pokud bychom pouze orientačně převedli tento počet na celý rok, pohybovali bychom se kolem třiceti tisíc druhých dětí. Plošný příspěvek jeden milion korun by tedy mohl znamenat výdaj řádově kolem 30 miliard korun ročně. Není to oficiální propočet vlády a konečná částka by závisela na konstrukci programu, podmínkách nároku i způsobu vyplácení.

Proto musí následovat odborná debata. Milion nemusí být vyplacen najednou. Podpora může být rozdělena do několika let, spojena s bydlením, daňovým zvýhodněním nebo zaměřena na domácnosti v konkrétní příjmové situaci. Zahraniční zkušenosti zároveň varují před představou, že samotná hotovost porodnost automaticky obrátí. OECD uvádí, že peněžní transfery mají zpravidla pouze omezený nebo dočasný vliv, pokud nejsou součástí širší rodinné politiky. Významnou roli hraje dostupnost péče o děti, zaměstnání rodičů a především bydlení.

Psali jsme: BRICS našel jednotu. Západ dostává silnějšího soupeře

To ale není argument proti Babišově návrhu. Spíše pro jeho zasazení do širšího systému. Milion za druhé dítě může mít smysl jako silný finanční pilíř politiky, která současně nabídne dostupnější bydlení, dětské skupiny, flexibilnější práci a dlouhodobější daňové zvýhodnění.

Propad porodnosti už není sociální problém, ale strategické riziko

Demografie se často řeší jako sociální agenda. Současná čísla ale mají podstatně širší význam. Méně narozených dětí znamená za dvacet let méně lidí vstupujících na pracovní trh, následně méně plátců daní a pojistného a stále větší tlak na důchodový a zdravotní systém. V roce 2025 navíc v Česku zemřelo o 35,7 tisíce lidí více, než se narodilo. Přirozený úbytek byl nejvyšší od roku 1919.

Česko proto nemůže spoléhat na to, že se situace napraví sama. Pokles po roce 2021 je příliš prudký. Počet narozených se během čtyř let propadl ze 111,8 na 77,6 tisíce a plodnost z 1,83 na 1,28 dítěte na ženu. Babiš správně otevírá otázku, zda rozsah státní podpory odpovídá rozsahu problému. Pokud si významná část lidí další děti přeje, ale kvůli ekonomickým a praktickým překážkám je nakonec nemá, stát má prostor část těchto bariér zmírnit.

Milion korun za druhé dítě může na první pohled působit jako mimořádně vysoká částka. Mimořádný je ale také současný propad porodnosti. Rozhodující proto nebude, zda vláda nakonec zvolí právě milion korun, ale zda vytvoří dlouhodobou strategii, která propojí peníze, bydlení, daňovou politiku, péči o děti a podmínky pro zaměstnané rodiče.

Česká politika už nemůže pouze každoročně konstatovat další historické minimum narozených dětí. Pokud stát považuje demografický propad za skutečné riziko, musí tomu odpovídat i rozsah opatření. Babišova iniciativa proto může mít větší význam než samotný návrh milionové podpory: otevírá otázku, zda stát konečně začne rodinu a děti chápat nikoli jen jako sociální výdaj, ale jako jednu z nejdůležitějších investic do vlastní budoucnosti.

(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: facebook)

Zdroje: 1. Český statistický úřad – Narození⁠; 2. Český statistický úřad – Pohyb obyvatelstva v roce 2025⁠; 3. Český statistický úřad – Pohyb obyvatelstva za 1.–3. čtvrtletí 2025⁠; 4. MPSV – Zpráva o rodině 2026⁠; 5. OECD – Fertility trends and the role of family policy; 6. https://www.facebook.com/reel/1058397663706662 ⁠