Politika

Velikost textu:

Připravenost státu na krize podle veřejnosti klesá

Nedávný průzkum agentury SANEP ukazuje, že během tří let výrazně vzrostl počet lidí, kteří považují Českou republiku za špatně připravenou na krizové situace.

Ilustrační foto

6.srpen 2026 - 04:58

Pocit bezpečí obyvatel a důvěra ve schopnost státu zvládat krizové situace spolu úzce souvisejí. Zatímco předchozí analýzy ukázaly rostoucí obavy Čechů z bezpečnostních hrozeb v Evropě, další otázka průzkumu se zaměřila na to, jak veřejnost hodnotí připravenost České republiky na krizové situace, jako jsou přírodní katastrofy nebo teroristické útoky.

Tato otázka byla do reprezentativního průzkumu zařazena poprvé v roce 2024. Přesto již tříletá časová řada ukazuje výrazný trend.

Negativní hodnocení během tří let převážilo

V roce 2024 hodnotilo připravenost České republiky pozitivně 47,9 % respondentů, zatímco negativně 46,7 %. O rok později se poměr změnil. Pozitivní hodnocení kleslo na 42,5 %, zatímco podíl negativních odpovědí vzrostl na 52,6 %.

Nejnovější průzkum realzovaný pro Sdružení sportovních svazů ČR z června 2026 potvrzuje další posun. Připravenost České republiky hodnotí pozitivně již pouze 37,4 % respondentů (18,6 % „velmi dobře“ a 18,8 % „dobře“). Naopak negativně ji hodnotí 57,8 % obyvatel (28,7 % „špatně“ a 29,1 % „velmi špatně“). Podíl nerozhodnutých zůstává po celé období stabilní kolem pěti procent.

Během pouhých tří let se tak poměr pozitivních a negativních odpovědí zcela obrátil. Z mírně převažující důvěry se stala výrazná převaha kritického hodnocení.

Rostoucí obavy mění i pohled na připravenost

Otázka se netýká pouze válečných konfliktů. Respondenti hodnotili připravenost České republiky na krizové situace obecně – od přírodních katastrof přes teroristické útoky až po další mimořádné události.

Výsledky však pravděpodobně odrážejí i proměnu bezpečnostního prostředí v Evropě. Předchozí průzkumy této série ukázaly, že veřejnost stále více vnímá vnější bezpečnostní rizika. Pokud lidé očekávají větší pravděpodobnost krizí, přirozeně přísněji hodnotí také připravenost státu těmto situacím čelit.

Nejde proto pouze o hodnocení jednotlivých institucí, ale o celkovou důvěru společnosti ve schopnost státu zvládnout mimořádné situace.

Důvěra veřejnosti je součástí odolnosti státu

Výsledky představují důležitý signál pro veřejnou správu i bezpečnostní politiku státu. Moderní přístup k odolnosti společnosti, který dnes prosazují NATO i Evropská unie, nestaví pouze na kvalitním vybavení bezpečnostních složek, ale také na důvěře občanů a jejich přesvědčení, že stát je schopen krizové situace zvládnout.

Pokud většina obyvatel připravenost státu hodnotí negativně, jde o výzvu nejen pro bezpečnostní složky, ale i pro komunikaci, prevenci a dlouhodobé budování důvěry veřejnosti.

Psali jsme: Obavy rostou, doma se ale Češi stále cítí bezpečně

Metodika umožňuje dlouhodobé srovnání

Otázka byla do průzkumu zařazena poprvé v roce 2024. Všechny tři ročníky byly realizovány stejnou metodikou, což umožňuje jejich přímé porovnání.

Nejnovější průzkum proběhl ve dnech 1.–20. června 2026 metodou CAWI na reprezentativním kvótním vzorku 2 500 obyvatel České republiky starších 18 let. Výběr respondentů odpovídal sociodemografické struktuře populace podle údajů Českého statistického úřadu. Statistická odchylka činí ±1,5 %.

Zdroje: 1. SANEP – Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova (reprezentativní průzkumy 2024–2026 pro Sdružení sportovních svazů ČR); 2. Evropská komise – EU Preparedness Union Strategy (2025); 3. NATO – Resilience, civil preparedness and Article 3

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: arch.)